Smyslová pohotovost! Dvakrát v krátkém horizontu se nás čeští tvůrci prostřednictvím tuzemské distribuce rozhodli přesvědčit, že falešné úsměvy a prkenné hlášky stále táhnou. Ale jdou na to upřímně trochu lépe než přes křečovitou mimiku Jiřího Macháčka a kampaň se spoustou dortové hmoty. Autorská pieta k tématu s dorůstajícím Vorlovic holomkem na krku je zjevná: škola je pruda, i když máte v učitelském sboru esa jmény Matonoha a Šteindler a tak to tyhle týpci zatahujou, aby dali pár vagónů, tu a tam něco smotli a mohli je pořádně zmlátit bengáči. Vždyť co dneska mladé baví? Vlaky, spreje, hulení. Možná bojují proti společnosti, ale hlavně je „to prostě baví“. Kdo by jim mohl požitek z téhle revolty zprostředkovat? Bingo. Jiří Mádl bez přivěšeného wannabe-punkera Kotka. A tak se tu běhá, revoltuje v rytmu beatu páně Wichova a zpoza typicky haluzního okuláre Tomáše Vorla vypráví o dynamickém životě na gymplu. Utopeném v rádoby typických hláškách mladých a špatně nasazených postsynchronech. A tak nastává čas si opět postesknout: lepší zítřky český film zřejmě zase nečekají, i když v porovnání s Medvídkem je to jasně 1:0. Ale na víc jak dvě se při nejlepší vůli nevyškrábu.
Spoustu poznámek na okraj shrnu do jedné: Tomáš Vorel ml. herecky „nedává“, Mádl s předimenzovanou cigaretou jako by omládl o pět let (mimochodem, jediný si to pořádně užívá) a Jiří Schmitzer snad ještě nikdy nevypadal tak „použitě“. A vlastně ještě jedna: cena za nejtrapnější uzavírací komentář českého traileru všech dob je udělena s okamžitou platností.
