Cival

Vincent Cassel zase vyprodává své zvířecí charisma ve velkém. Nevím, jestli zrovna pasuje ke Gauguinovi, přeci jen ti mazalové obvykle nebývali takovou testosteronovou definicí chlapáctví, na druhou stranu podobně jako v aktuálním seriálu Picasso se tu malování a hledání inspirace vydatně prokládá okouzlením ženským elementem – tentokrát na prosluněném Tahiti, kde úsměvy těch divoženek vzývají k pomilování za kýčovitých západů Slunce nad dokonalými přímořskými scenériemi. Trailer je průměrný, hlavně díky aspoň trochu nosnější, vzletné poslední třetině. Ale co by stálo za to vidět v kině, jsem z něj úplně nevyčetl.