Cival

„To bych blil, Ivane!“ aneb některé filmy jsou předurčeny býti nazývány sračkou. Od prvního nápadu. Od prvního záběru. Od prvního vtipu, který dosvědčí, že tady je prostě všechno úplně špatně. Většina těchhle strašlivých zločinů na kinematografii se zavčas uklidí na DVD, tak aby citlivější diváctvo, jež rádo investuje i do nadstandardních kulturních zážitků, nepřišlo k újmě při vycházce do kina. Jenže teď se nám rojí chytráci, co si uvědomili, že z plakátu toho neznalý člověk moc nevykouká – a do multiplexů nabíhají průšvihy s atraktivními názvy, v jejichž světle je i jaderná válka milým zpříjemněním pauzy na oběd. Česká kina díky tomu poznají i Garfielda 3, přestože se žádný třetí Garfield nenatáčí. Tentokrát v tom nemají prsty satani z Atypfilmu nebo z jiné crazy společnosti, ale poměrně renomovaná distribučka Palace Pictures, která své portfolio se snímky typu Cesta nebo The Box nečekaně rozšířila o direct-to-DVD břečku se steroidovou verzí žlutého kocoura. Zvrácená animace vás okamžitě přesvědčí, že tohle nemůže obstát ani vedle jiných animovaných spin-offů pro video, na to jsou postavy příliš hnusné, zápletka až moc idiotská a celkový filmový feeling až příliš drastický (tolik ukradených fórů jinde neuvidíte). Jenže když někdo uvidí na billboardu Garfielda a kouzelné zaklínadlo „3D“, bude si myslet, že se na něj směje další díl vcelku populární rodinné série. Koupí si lístek, popcorn a pak snad rovnou i pánvičku na usmažení vlastní hlavy.