Určitě se dá najít spousta lidí, kterým se první Fakjů pane učiteli nelíbilo. Tahle německá komedie byla tak třeštěná a drzá, že by ji nerozdýchali snad ani v Hollywoodu, a český dabing z ní udělal vyloženě unikátní hrubozrnný zážitek. Pokud tedy patříte k divákům, kteří v kině jen nevěřícně kroutili hlavou, mám pro vás velice dobrou zprávu: Právě jste ušetřili 150 korun!

Pročpak? No protože je dvojka to samé v trochu dražším balení. Falešný učitel Zeki Müller tentokrát se svým "družstvem kreténů" vyráží do Thajska, kde by se měl nacházet klíč k jeho šťastné budoucnosti. A ačkoliv si myslí, že tenhle výlet v klidu ustojí, všechno se samozřejmě zvrhne do série průšvihů a přehlídky toho, co všechno dělají dnešní teenageři špatně.

Abych to konečně uvedl na srozumitelnou míru: Druhý díl Fakjů pane učiteli 2 je úplně stejně super jako ten první. Už raketový start ve vás vyvolá dojem, jako byste před chvílí dokoukali jedničku a prostě pokračovali v dobře zajetých kolejích. Díky čemuž se obavy, že scenárista a režisér Bora Dagtekin napodruhé klopýtne, rychle ukážou být zcela zbytečnými. Všechno prostě zůstalo na svém místě. Což znamená, že prakticky každý vtip funguje a prakticky každá situace má navíc ve scénáři svoje pevné místo.

Fakjů pane učiteli se nepříjemně drolí až ve finále, kde nastupuje "oblíbená" nechuť se konečně rozloučit, a tudíž se přižene příliš mnoho konců. Do té doby si ale jen užíváte famózní komediální jízdu, z níž se dá spousta hlášek (podobně jako u jedničky) z fleku citovat. Slabé články tu nenajdete ani mezi postavami, které jsou vytěžovány stejně dobře jako minule (povedly se i všechny nové!), ani u výstavby děje, u něhož je sice jasné, co se zhruba bude dít. Dagtekin ale vždycky umí alespoň naznačit odbočku a na chvíli vás přesvědčit o tom, že se jí vážně vydá.

Zkrátka a dobře je to šikovná hra z divákem, která z tisíckrát projetého konceptu ždíme nepřeberné množství zábavy. Ani dvojka Fakjů pane učiteli nebude oceňována za to, jak chytře je napsaná, protože většina lidí uvidí jen přímočarý komediální výplach. Ona je to ale vážně sešitá o třídu lépe než konkurence a možná se budete divit tomu, že se v ní vedle kreténských skopičin najde dost místa i na pár dojemných scén.

Říct, že jde Fakjů pane učiteli 2 víc do hloubky, je trochu přehnané. Dagtekin ale rozhodně nezapomíná na to, že má ideální šanci řešit vztahy mezi rozjívenými dětmi, utahanými rodiči a bezbrannými kantory. A jelikož to dělá v nejstylovější možné podobě, leckteré rebelské dítko se nad sebou možná i na vteřinu zamyslí. To je ale samozřejmě jen příjemný bonus. V první řadě byste měli jásat nad tím, kolik parádních gagů se sem vešlo a jak moc se Dagtekinovi daří kráčet s dobou.

Nejočividnější je to na tom, že následuje youtuberské trendy, které u mladé generace nesmírně frčí (věřte mi, i u nás). Potěší ale i broušení kolem charity, uprchlíků nebo sirotků, což jsou na německou středoškolskou řachandu docela závažná témata. Dvojka Fakjů pane učiteli je však probíhá po svém. A jakmile si dá pár trefných popíchnutí, vždycky se úspěšně vrátí ke klasické neurvalé zábavě.

Že vám takový přístup ohromně vyhovuje? Mně taky. Takže třikrát hurá a sejdeme se v kině, samozřejmě v co největším počtu lidí. I tohle je totiž "skupinový film" jako vyšitý!