Denzel Washington je jeden z nejlepších herců své generace. To je fakt, který potvrzuje jeho filmografie, dva Oscaři i to, že když natočí něco byť jen lehce ambicióznějšího, začne se víceméně okamžitě mluvit o tom, že má šanci vyhrát dalšího. A víte co? Nemám s tím problém. Jeho charisma, výkony a obvykle i výběr rolí jsou špičkové a baví mě sledovat jeho práci.

Stejně tak mě ale baví sledovat i to, že se i přes své schopnosti a pověst nikdy nestyděl objevovat se v žánrech, které mají k těm Oscarům obvykle daleko. Thrillerů a vyloženě akčňáků natočil dost a první a do jisté míry i o trošku slabší druhý Equalizer jsou důkazem toho, že zvládne být za drsňáka i v pokročilejším věku a že vůbec nevadí, že místo namakaných bicáků má pod košilí klubající se bříško. Jenže všechno hezké dřív nebo později skončí. A já trochu doufám, že Equalizer skončí teď. 

Vysloužilý likvidátor Robert McCall se tentokrát ocitá na Sicílii v malém přímořském městečku, které terorizuje mafie, jejíž prsty a ambice však sahají mnohem dál a její šéf si vyloženě říká o to, aby si ho bývalý agent a profík na špinavou práci podal. Na to si ale chvíli počkáme, protože první skoro hodina se až na úvodní (a velmi stylovou) akční scénu obejde téměř bez střílení a zabíjení. A je paradoxně nejzajímavější. Přesun na starý kontinent sérii sluší a Antoine Fuqua, o jehož schopnostech mám už dvacet let pochybnosti, tu překvapivě zvládá vytvořit příjemnou a pohodovou atmosféru „vysněné Itálie.“ 

Mám teď na mysli to, že McCall skončí ve městečku, které jakoby vypadlo z katalogů cestovek. Malé uličky, na kopci kostelík, na náměstí krásná kavárnička s usměvavou majitelkou, každý víkend se tu na zeď promítají staré filmy jako v Bio Ráj a McCall může vést hovory o životě se starým moudrým doktorem (paradoxně ho hraje Remo Girone, největší mafián ze slavného seriálu Chobotnice). No a ono se na to fakt pěkně kouká. Fuqua sice nabízí na plátně lehký kýč a moc dobře to ví, ale kouká se na to hezky a to je podstatné. Navíc to tu vypadá jak z italských thrillerů ze sedmdesátých let a člověk jen čeká, kdy si k Washingtonovi přisedne Lino Ventura nebo Franco Nero a nabídne mu, že ty mafoše půjde vykosit spolu s ním. A tím se dostáváme k akční, respektive k thrillerové složce a tady už to začíná být trošku problematické. 

Beru, že Denzel Washington není žádný mladík a ani mi nevadí, že pod tou až příliš volnou košilí to klubající bříško trošku narostlo. I s tím se dá dělat dobrá akce a na té do velké míry předchozí díly stály. Robert McCall v nich totiž počítal s tím, že proti němu stojí mladší a fyzicky dost možná lépe připravení protivníci a musel je porazit hlavou. Navíc při střetech s nimi – ať už s ruskou mafií v jedničce, nebo bývalými kolegy ve dvojce – dostal zabrat, krvácel a za každou chybu bolestivě zaplatil. Jenže tentokrát nejenom že proti němu nestojí zajímaví protivníci a jen těžko se mezi nimi hledá nějaký, který by měl buď charisma, nebo u něhož byste si řekli, že by mohl hrdinovi trochu zatopit. Ono vlastně ke klasickému střetu jako takovému nedojde. 

Ne, Equalizer 3 neskončí tím, že by McCall dopil poslední cappuccino, nasedl do letadla a vrátil se do Ameriky. Pár gangsterů tu skončí ošklivým způsobem, když začnou jít po krku McCallovým novým přátelům, ale je to jaksi… neakční. Hrdina tentokrát opravdu s nikým nemá problém, protože od začátku je to superman. Superman, který se umí vždy teleportovat do temného rohu, odkud se stoickým klidem vyjde a vrazí zloduchovi do krku nůž. Bez sebemenší známky stresu nakráčí ke čtveřici lumpů a prostě všechny zabije, aniž by se zapotil.

Equalizer 3: Poslední kapitola: FOTOGALERIE

Nemusí se snažit, nikdy mu nejde o život a vy se o něj nikdy nezačnete bát. Do akce vstupuje se sebevědomím Stevena Seagala, jenž ví, že nemůže prohrát, protože Steven Seagal neprohrává. Jenže McCall byl zajímavý právě v tom, že si musel v akcích dávat bacha, protože věděl, že není nesmrtelný a chyby ho budou bolet. Tady se prostě zvedne a jde vykosit neapolskou mafii. A zapotí se u toho, jako kdyby šel vynést tříděný odpad. 

Přehrajte si trailer Equalizer 3 tak nakonec nejvíc drhne v tom, kde by měla být jeho největší síla. Není to úplně uspokojující jako akční thriller. Hezky se na něj kouká, pěkně vypadá, odehrává se v atraktivním prostředí a Denzel Washington na sebe dovede strhnout veškerou pozornost, i když se na rande láduje kebabem. Ale s odstupem je nutné říct, že třetí Equalizer je co se žánru jako takového týče nejslabší kousek celé série. Jestli za to může věk hlavního hrdiny, nebo lenost a přístup „tohle těm lidem musí stačit“ tvůrčího štábu, fakt nevím. A i když jsem se ani chvíli nenudil, s odstupem musím říct, že jsem i v rámci žánru akčního béčka s postarším hrdinou čekal o dost víc. 

Mimochodem dějová linka s Dakotou Fanning je naprosto zbytečná.