V karanténě o sobě člověk zjistí dost divné věci. Třeba to, že má fakt rád filmy podle Jane Austen. Ne že bych se jim před tím nějak cíleně vyhýbal, ale prostě jsem si radši pustil něco jiného než romantickou konverzačku z Anglie ze začátku devatenáctého století, kde držení se za ruce ve společnosti bylo stejně provokativní, jako kdybyste tam přišli nazí a měli na řiti vytetované ksichty členů Modern Talking. Ovšem od doby, co nemůžeme ven, mám celkem solidně nakoukáno a musím říct, že na novou Emmu. jsem byl celkem zvědavý. 

Rozum a cit a Pýcha a předsudek jsou asi slavnější romány, ale i Emma. má v sobě jistou nadčasovost a samozřejmě i eleganci a styl starých časů. Jednadvacetiletá Emma Woodhouse je krásná, chytrá, bohatá a člověk by řekl, že i tak trochu namyšlená potvora s nosem lehce nahoru a potřebovala by pořádnou životní lekci. Velmi ráda se totiž pokouší párovat lidi a věří, že v tom je nejlepší široko daleko. Rozhodně lepší než lidi, kteří k sobě nacházejí cestu tak nějak bez její pomoci. Občas stačí někde něco naznačit, lehce popostrčit, pozvat ty správné lidi na správné místo a malinko povzbudit a ono to půjde. Emma už takhle spárovala několik lidí ze svého okolí a teď se chystá pomoci své chráněnkyni Harriet Smithové, které vymluví farmáře Martina a chystá se jí najít lepší partii. Jenže tentokrát přestřelí a zjistí, že vrtat se v cizích záležitostech se může šeredně vymstít. A že zaměřit se na svůj vlastní milostný život a lásku by možná taky nebylo od věci. Zvlášť, když jí uniká, že její ideální partie je blíž, než si myslí. A dochází jí trpělivost. 

Emma.: FOTOGALERIE

Nová Emma. (ta tečka tam fakt patří) se se svým teaserem probojovala i do žebříčku nejlepších upoutávek loňského roku. Teaser naznačoval, že by nás mohla čekat svěží a trošku moderněji pojatá adaptace literární klasiky, pokud byste se však těšili zrovna na tohle, tak vás Emma. asi trošku zklame. Není to sice vyloženě konzervativní podívaná, ale celovečerně debutující Autumn de Wilde se tu do nějakých novot moc nežene. Film se drží té klasické škatulky kostýmní romance se skvělými dialogy, ze které jen minimálně vykoukne něco, co tam působí v dobrém směru nepatřičně, bohužel vteřinový záběr na to, jak Anya Taylor-Joy svůdně jí jahodu, bohužel nestačí, aby Emmu. nějak zásadně odlišil od Rozumu a citu s Emmou Thompson nebo Pýchy a předsudku s Keirou Knightley. A ty jsou přeci jenom lepší. 

Emma. skvěle vypadá a pokud jsou tyhle ukecané romantické komedie z Anglie, kde všichni žijí v obřích domech a trávníky se jim před nimi zelenají celý rok, váš šálek kávy, určitě nebudete zklamaní. Taylor-Joy hlavní roli utáhne naprosto bez problémů a její lehce znuděná a namyšlená Emma je stejně roztomilá, jako decentně cynická. Ale to jí kvůli té roztomilosti odpustíte, protože i přes svoje chování prostě zlá není. Trošku problém tu jsou ostatní postavy, respektive herci. Tvůrci z nich často dělají skoro až karikatury a Johnny Flynn, který by měl být osudovým panem Knightleym, působí oproti Jeremymu Northamovi z verze z devadesátých let jaksi bambulovitě a nudně. 

Přehrajte si trailer Celkově jde o fajn film, který vám ideálně poslouží v karanténě hlavně v případech, kdy už se partnerka nebude chtít popáté koukat na Predátora. Hezky to vypadá, pořád se tam něco děje a rychle to utíká. Jen zamrzí že se film nesnaží příliš odlišit od ostatní austenovských adaptací a jen výjimečně se pokouší hledat vlastní tvář a osobitý styl. Takhle vedle prověřených a oscarových klasik nejspíš časem zapadne, což je trošku škoda.