O FILMU
Je jich dvanáct, neznají se a ani nechtějí. Jejich prací je posuzovat pravdivost a věrohodnost obhajob jednotlivých stran v soudních rozepřích. Ano, jsou to páni porotci, kteří rozhodují o osudech protřelých delikventů, ale i nevinných lidí a určují směr na křižovatce jejich další existence. Kterým z nich je mladý muž, obviněn z vraždy svého otce? Dosavadní průběh soudního líčení zní jasně vinen. A to dusné odpoledne, kdy nikdo z nich není na pochybách a chtějí to mít rychle z krku, plánuje se skupina porotců jednomyslně shodnout ve stejném duchu. Jenže… co když to bude nesprávné rozhodnutí? Ta možnost tu je vždycky. A protože to není hra v kostky, ale žonglování s lidským životem, porotce číslo osm uvědoměle odpovídá na položenou otázku nevinen. Ne že by byl o svém rozhodnutí skálopevně přesvědčen, ale… stojí za to probrat znovu všechny možnosti a mít klid v duši, že to byla rozhodnutí správné. Stav po prvním hlasování tedy zní 11:1. Podaří se jednomu člověku přesvědčit ostatních jedenáct ke vzájemné spolupráci a ochotě se případem zabývat a ne ho jen povrchně odstřelit kvůli spěchu domů či na fotbal? Nikdo neříkal, že to bude lehké... Začíná psychologické drama situované do uzavřené místnosti, z níž vede jen jedna cesta: „Porota se jednohlasně shodla na verdiktu“. Autorská úvaha o svobodné možnosti hájit svůj názor padla na bedra Sidneymu Lumetovi.