Spousta lidí má divné koníčky. Jeden sbírá pivní etikety, druhý si vyšívá obrazy a třetí nakupuje vinyly  Heleny Vondráčkové. Jsou i lidé, jejichž koníčky mohou být životu nebezpečné. Nemyslím teď milovníky adrenalinových sportů, ale filmové labužníky, kteří si sednou dobrovolně před televizi a pustí si ten nejhorší film, jaký lze najít. No co, když to někoho baví, tak ať to dělá. Občas se dokonce stává, že dobrý režisér natočí záměrně špatný film. Drive Angry mělo podobné ambice, bohužel výsledkem je opravdu špatný film. Respektive špatný špatný film.

Ale od začátku. Patrick Lussier je žabař, který neměl nikdy vstoupit za kameru. Jako střihač byl celkem neškodný, na jím odrežírované tři moderní Drákuly už lidé zapomněli, bohužel Krvavý Valentýn 3D přišel do kin zrovna v okamžiku, kdy by lidé šli klidně i na předpověď počasí, pokud by byla ve třetím rozměru. Takže podprůměrný horor vydělal nehorázné peníze a někdo si nejspíš myslel, že to byla Lussierova zásluha. A tak tenhle nýmand dostal padesát milionů dolarů, béčkový scénář a Nicolase Cage, jenž by byl ochotný hrát snad i v Ordinaci v růžové zahradě pacienta, jemuž zapadla noha do žacího stroje. Mise byla následující - natočit béčkový film plný akce ve stylu sedmdesátých let. Bohužel aby tohle klaplo, bylo by potřeba vyměnit režiséra, hlavní hereckou hvězdu, scénáristu a zachovat snad jen Amber Heard a Williama Fichtnera.

Drive Angry je totiž opravdu strašně špatný film. Ne tak špatný, že se budete smát jako třeba u Kněžny Libuše. Ne, je to velký drahý a ambiciózní film, jehož tvůrci si nejspíš mysleli, že bude strašně cool, když ze sebe bude hlavní hvězda sypat cheesy hlášky, každou chvíli někomu vybuchne hlava a dvakrát za film nějaká herečka ukáže prsa. Ono by to fungovalo, ale to by za kamerou musel sedět třeba Robert Rodriguez, jenž v Planetě teror ukázal, že záměrná brakovost může být zábavná, pokud ji točí někdo, kdo točit opravdu umí. Lussier takovou osobou pohříchu není.

Akční scény jsou v jeho podání ne pouze směšně špatné, ale i zoufale pomalé, zbytečně dlouhé, neoriginální a strašlivě nudné. Člověk by řekl, že scéna, ve které Nicolas Cage nahání partu padouchů po dvorku bývalé věznice, přejíždí je autem a zároveň střílí z okna brokovnicí, jednoduše nemůže být nudná. Zvlášť když se k tomu připočte vybuchování hlav a spousta ohně. U akčních scén Drive Angry jsem měl ale celou dobu pocit, že sleduju záběry z kamery nějakého dokumentaristy, před níž si herci všechno teprve zkoušeli a čekali, až přijde na scénu nějaký režisér a dá tomu bordelu řád. Lussier nejspíš nepřišel... nebo alespoň ne střízlivý. A tak můžeme pokračovat. Scéna, při níž Nicolas Cage zároveň souloží a střílí lidi, chce být tak strašně moc odvážná, kontroverzní a cool, až je z toho jednomu smutno. Je sice hezké, že v honičkách se film odkazuje na béčkové klasiky jako Závod s ďáblem, ale k čemu to je, když auta jedou evidentně čtyřicítkou a celé to víc než akční scénu připomíná výlet divně vypadajících lidí do amerického buranova, odehrávající se navíc za zvuků otravného jižanského rocku (a to mám tenhle hudební styl docela rád).

Samotný Nicolas Cage je tragický skoro stejně jako ve většině svých posledních rolí. Tváří se jako těžký drsoň, ale člověk mu to už jednoduše nežere. I Amber Heard je tu za větší tvrďačku (krom toho jí to hodně sekne). Pochvalu si zaslouží i William Fichtner, jenž hraje jakéhosi pekelného policajta (neptejte se...) a celou dobu se tváří, že je strašně nad věcí a že je mu vlastně úplně jedno, v jaké hovadině to vlastně hraje. Hlavně, že může být cool a demolovat auta míchačkou.

Drive Angry se prostě pekelně nepovedlo. Režisér nemá absolutně co nabídnout a nejspíš si myslel, že svůj film divákům prodá jen tím, že je to brutální béčko s blbými hláškami. To dnes může stačit jen dvanáctiletým puberťákům, pro něž je vrcholem akčního žánru série Rychle a zběsile. Je možné, že jsem těch akčních béček viděl za svůj život až příliš a jednoduše mi nepřipadá samo o sobě zábavné, když hlavní hrdina ustřelí padouchovi ruku nebo na něm přistane autem. Ale pravděpodobnější je, že Lussier prostě tyhle momenty neumí prodat a že Drive Angry je kvůli tomu nuda, která neobstojí ani jako záměrně špatný film. Nicolas Cage má mimochodem před sebou už jen maximálně dva takhle mizerné filmy, než poputuje na DVD vedle Seagala. Už teď mu nejspíš málokdo věří, že před šestnácti lety vyhrál Oscara.

P.S.: Původně jsem chtěl dát smířlivější tři hvězdy, ale pár dní po projekci jsem zjistil, že už je to opravdu dlouho, co jsem nějaký film takhle nenáviděl.