Přibližně každý jeden a půltý čtenář MovieZone si po zhlédnutí traileru k Dead or Alive řekl: "To zas bude ptákovina". Videoherní adaptace populární konzolové mlátičky z dílny Coreyho Yuena (spolurežie Kurýrů a spousta kvalitních hongkongských fláků s Jetem) se za svůj prostoduchý původ nijak nestydí. Jestli si o Charlieho andílcích myslíte, že je to demence nejvyššího kalibru, zahalená do pestrých barviček a půvabných křivek hlavních představitelek, pak byste se asi DoA měli vyhnout, protože nic víc než demenci, hezké baby a pár velmi zábavných akčních scén tu nenajdete.

Důrazným varováním může být už úvodní koláž, ve které Corey Yuen oficiálně vyrazil všechny scenáristy a začal si to dělat po svém. Jiný sled událostí mě nenapadá, protože způsob, jakým se všechny hrdinky a hrdinové uvedou na scénu je CGIčkově neuvěřitelný, přesně v duchu Andersonova Mortal Kombatu nebo mnohem spíš Van Dammeova Street Fightera. Dokazuje se tak, že hollywoodská adaptace počítačové mlátičky zkrátka intelektuálně nikdy neproboří strop malinkaté škatulky a je jí zřejmě souzeno být stupidní hříčkou, která je orámována zběsilými nájezdy do podřadně digitálních chrámů a jiných lokací, které přímo křičí o víc peněz a talentovanější grafiky.

DoA to ale nevzdá ve chvíli, kdy roztomilá dívčina řekne v letadle té největší partě bitevních exotů, aby si vytáhnuli padáky a vyskočili do volného prostoru, kde na ně čeká ten nejlepší turnaj všech dob. Jen o pár vteřin později film dopadne na absolutní dno, když někdo ve střižně zahodí logiku do kouta a popožene děj o pár minut dopředu, aby už se hrdinky mohly trochu aktivně zapojit do akce (v tomhle případě jde o horolezecký trojboj). V tu chvíli buď vypnete, nebo definitivně kapitulujete a smíříte se s tím, že tahle "hovadinka" nabízí jen neuronů prostou jízdu, ve které pořád někdo s někým bojuje, případně v té vatě mezi souboji vypouští z úst neskutečně přiblblé hlášky.

Což o to, těm dívkám to odpustíte, protože jsou opravdu pohledné a Corey je prohání skrz scény jako "kompletní lékařská prohlídka" nebo jim za pomoci CGIčka vyzoomuje i ten poslední mikrometr plavek. Dokonce mezi štípanou zůstane čas i na volejbalovou scénu, která je milým odkazem k předloze. Chápete... plavky, holky, válení v písku... kdo by odolal?

Potíž je snad jedině v tom, že režisér bojuje nejen s americkým stylem humoru, který marně drží pohromadě chabý děj (a to hodně přeháním), ale také s omezeným rozpočtem a nešikovnými herci. To první se projevuje v mnoha lokacích, kterým by dva, tři renderingy navíc rozhodně prospěly, to druhé pak ve většině akčních scén. Nechápejte mě špatně, holky jsou ohebné a Corey moc dobře ví, jak má zacházet s barbínami, které kickbox viděly tak maximálně v teleshoppingu, jenže... v konfrontaci s opravdovými bojovníky (Kane Kosugi, Silvio Simac) je to prostě poznat. A Corey to bohužel řeší jak bývá v Hollywoodu zvykem - omezenou stopáží soubojů a jejich vzájemných prostříháváním. Necitlivě to odnesl hlavně Ngai Sing při souboji s nadopovaným Ericem Robertsem (ten hraje ve filmu obdobu Shang Tsunga z Mortal Kombatu ;), když Corey pro jistotu udělal ze scény stroboskopickou show, aby zanikly Robertsovy nedostatky (stejně byl pak většinou času doublovaný... dlouhé vlasy se někdy hodí).

Při nejrůznějších příležitostech si pak Corey pomohl CGIčkem nebo dráty, zvlášť při nejrůznějších přehozech apod., což hodně sráží výslednou kvalitu akčních scén. Naštěstí v sérii Dead or Alive bojovníci nemetají firebally a další nepřístojnosti, takže jde jen o nadbytečné kýčování choreografie, případně vykrádání sama sebe (akupunkurní jehly jako v Kiss of the Dragon, případně svých kolegů (úvodní "souboj myslí" z Hrdiny, žebříkové rodeo z Once upon a Time in China). Trochu škoda, protože tyhle nápady si film vlastně ani nezaslouží. V těch lepších scénách (Silvio Simac vs. Devon Aoki) je každopádně celkem věrný herní předloze, jak co se týče vzhledu bojovníků, tak i pokud mluvíme o některých herních mechanismech (ničení prostředí, propadávání do jiných částí "arény").

Ani hardcore fanoušci ale asi nebudou spokojení. Postavy jsou příliš ploché, souboje na sebe navazují zhruba tak, že někomu pípnou digitálky, za oknem se objeví jeho protivník a "jedem s medem". Kdo je tu další? Fanoušci bitek... ani tady pšenka nepokvete. Dobře sestříhaných a odchoreografovaných scén je tu minimum a jediné, co si do svých ringů odnesete je nutnost dobře naleštit katanu, abyste ji mohli použít jako zrcátko. A samozřejmě by každý chtěl ty báječné sluneční brýle, co si vyrobil Eric Roberts. Díky nim může nasát schopnosti ostatních bojovníků a ovládnout svět. Prostě klasika. Ještě že nepoletuje po place na antigravitačním kóru, jako Raul Julia ve Street Fighterovi.

Možná jsem byl přece jen trochu naivní když jsem čekal víc. Budeme si muset počkat na adaptaci Tekkena (jestli se jí někdy dočkáme), která to třeba konečně "rozsekne" a naznačí, že turnajové mlátičky nemusí být nutně hloupé. Jenže to by jí museli natočit Asiati. Skoro jsem rád, že Krvavý sport vzniknul v době, kdy o herních adaptacích nikdo nikdy neslyšel. To mu zachránilo krk. Když nad tím tak přemýšlím, asi si ho půjdu pustit. Van Dammeových roznožek není nikdy dost, stejně jako rozsekaných cihel a naštvaného Bolo Yeunga.

p.s. Robin Shou (Liu Kang z Mortal Kombatu) v pirátké cameo roličce je k sežrání. Jack Sparrow má konkurenci. :)

p.p.s. Vysvětlivky k podobným filmům - Future Cops je hongkongská komedie s postavami ze Street Fightera, Avenging Fist je nepřiznaná hongkongská adaptace Tekkena. Pro fanoušky bojových her doporučuji kratičkou parodii Street Fightera ve filmu City Hunter nebo Street Fighter anime filmy, které jsou celkem fajn.