Před pár lety to vypadalo, že se snad každá slavná hororová série dočká své předělávky. A polovina těch, které slavné nejsou, taky. Michael Bay pomohl na svět novému Texaskému masakru motorovou pilou, Noční můře v Elm Street i Pátku 13. Rob Zombie natočil vlastní Halloween a remake dostaly i filmy jako Krvavý Valentýn, Black Christmas či Prom Night. Jenom Chucky nedorazil. Ne že by o něj nebyl zájem, na rozdíl od svých mnohdy slavnějších kolegů však měl pořád rozjetou svou vlastní sérii. Sequely už sice vycházely jen na DVD a v kinech jsme je nevídali, ale Dětská hra zkrátka pořád tak nějak existovala. Na remake tak došlo až letos a já si nejsem jistý, jestli fandy originálu potěší, nebo naštve. Nová Dětská hra není klasická předělávka. Samozřejmě v ní najdeme víceméně všechno, co je pro tuhle sérii podstatné, tvůrci se ovšem rozhodli udělat pár změn a některé jsou vcelku zásadní. 

Třináctiletý Andy se spolu s maminkou Karen přestěhovali do nového bytu, máma dře na dvě směny a její syn zůstává zavřený doma, protože není moc společenský typ. Kámoše nemá, a tak mu máma pořídí panenku Buddi, superhračku, která chodí, mluví a chová se skoro jako opravdový kámoš. Andy ho chce pojmenovat Han Solo (jak taky jinak), ale jeho Buddi trvá na tom, že si bude říkat Chucky. A jak se pomalu začne ukazovat, on si vlastně dělá vůbec, co se mu zachce. Nikdo totiž netuší, že v továrně mu vypnuli bezpečnostní pojistky a změnili nastavení a že je tak trochu porouchaný. Takovým způsobem, že jednoduše udělá cokoliv, aby svého majitele ochránil a zařídil, aby nebyl smutný. I kdyby to mělo znamenat, že občas někomu podřízne krk. 

Dětská hra: FOTOGALERIE

Fandové originálu jsou teď možná zhrození z toho, že tu nebude žádné voodoo nebo duše vraha, který se převtělí do panenky, naštěstí k tomu není důvod. Nová Dětská hra chytře aktualizuje celého Chuckyho a využívá toho, co tvůrcům hororů nabízí moderní technologie. Chucky dovede vyžívat faktu, že se dovede napojit na internet a na cloud, zvládá se napíchnout do chytré domácnosti a zkrátka funguje jako vraždící panenka pro jednadvacáté století. Je to jiné než minule, ale je to naprosto OK. Těch změn tu však najdeme víc. 

Zatímco původní Dětská hra byl čistokrevný horor, režisér Lars Klevberg jde trošku jinou cestou. Popravdě těch lekavých a děsivých scén tu není mnoho. Jejich absenci naštěstí vynahrazuje hodně přehnané násilí opepřené solidní dávkou morbidního humoru, vyloženě děsivá a strašidelná ovšem Dětská hra prostě není. A ani moc být nechce. Tenhle Chucky je „rozbitý“, není to magor jako před lety a podle mě by ani moc nefungovalo, kdyby se tvůrci pokoušeli o stejný přístup jako minule. Nová verze má tak i přes svou násilnost a pár lekaček docela blízko k filmům jako Útok na věžák, klasice Gremlins nebo třeba ke Stranger Things. Je to hodně o dospívajících hrdinech a i když se tu podřezávají lidi, tak i o takovém tom „dobrodružství kousek za barákem.“ Všichni dětští (nebo dospívající?) herci jsou tu navíc fajn sympaťáci, i když vedle velmi solidního Gabriela Batemana nemají moc prostoru. Ale rozhodně mě bavilo koukat se na ně víc než na další partu vyděšených potenciálních obětí v nějakém béčku od Jasona Bluma. 

Přehrajte si trailer Byl bych však nerad, kdybyste měli dojem, že jde o nějaký unikátní film. Nejde. Dětská hra je vcelku zábavná hodina a půl s creepy panenkou, fajn herci, černým humorem a veselou a kreativní brutalitou. Moc neděsí, moc se o to ani nepokouší, ale rychle uteče. A především nepříliš náročného diváka celkem v pohodě na těch devadesát minut zabaví. Kdyby se Chucky v téhle nenáročné a neambiciózní poloze za pár let ještě vrátil, rád u toho zase budu.