Thrillery o tom, kterak se otec od rodiny mstí gangsterům za to, že znásilnili/zabili/unesli jeho blízké, jsou v podstatě všechny stejné. Na začátku je bezproblémová rodinka s usměvavými dítky, potom přijdou padouši a nakonec je hrdina všechny rozseká na hadry za to, co mu provedli. Tahle jednoduchá žánrová formule funguje už desítky let a těžko se k ní dá vymyslet něco originálního. Mnohem víc tu zkrátka záleží na tom, jak ke své práci přistoupí režisér a scénárista může sáhnout do šuplíku s nápisem „univerzální scénáře pro filmy o pomstě.“

Tvůrcům Death Sentence se však podařilo kapku originality do scénáře dostat. To ale není hlavní důvod, proč tomuto filmu věnovat pozornost. Jak už bylo naznačeno výše, příběh nepatří mezi nejsložitější. Nick Hume je čtyřicátník, který má doma sympatickou manželku, každý den dojíždí do dobře placeného zaměstnání a jeho dva synové mu dělají radost. Když se však při cestě z hokejového zápasu svého staršího syna Brandona zastaví na benzínce, jeho život se navždycky změní. Během loupežného přepadení se totiž Brandon stane obětí gangu. A i když se Nickovi podaří vrahovi strhnout masku a nakonec ho dostat i před soud, zjišťuje, že americká legislativa má hodně nedodělků a rozhodne se vzít spravedlnost do vlastních rukou. V návalu hněvu ubodá vraha svého syna a celou věc považuje za ukončenou. Avšak nepočítal s tím, že mladistvý zabiják bude mít bratra. A ten se teď zatraceně naštval. Násilí se stupňuje a po další tragické noci, kdy Nick přijde úplně o všechno, mu konečně dochází, co musí udělat. Musí všechny ty hajzly pozabíjet.

Death Sentence je scénáristicky přesně to, co od něj čekáte a od konkurence se odlišuje jen jednou, ale docela podstatnou věcí. Je tu mnohem víc zdůrazněný motiv rodiny na obou stranách. I padouch se v podstatě mstí za smrt svého bratra a i když nejde o tragickou postavu, které byste mohli fandit (je to zkrátka zmetek, co si kulku do hlavy zaslouží), je tohle jeho „zlidštění“ celkem příjemné. Jinak všechno funguje tak, jako vždycky a na scénáři je hodně vidět, že vznikl podle knižní předlohy Briana Garfielda, jehož Přání smrti je v tomhle žánru považováno za špičku.

Důvody, proč má Death Sentence takové hodnocení, jaké má, jsou dva. Zaprvé herci. Kevin Bacon sice není žádná velká hvězda, ale svou práci dokázal odvést vždycky dobře a to platí i teď. Jeho proměna ze sympatického chlapíka, který má svůj domek na předměstí a spoří si na důchod, do pološíleného mstitele s vyholenou hlavou, jizvou přes celé břicho a dvouhlavňovou brokovnicí, je přesvědčivá, až z toho mrazí. Když bojuje o životy své rodiny, není to hrdina. Je to normální člověk, který chce hlavně přežít a raději by utekl, než aby si to s gangsterem rozdal tváří v tvář. Když ale ke konci zjistí, že už nemá o co bojovat a rozhodne se přejít do útoku, stává se z něho borec, kterému byste rozhodně nechtěli stát v cestě. Velkou pochvalu si také zaslouží Garrett Hedlund v roli hlavního padoucha Billy Darleyho. Asi byste v něm těžko hledali jednoho z hrdinů Eragona a sympatického fotbalistu ze Světel páteční noci.

Největší hvězdou filmu je ale bezpochyby režisér James Wan. Tvůrce Saw sice svými dalšími filmy nepotvrdil pozici komerčního zázraku (spíše naopak), ale jako režisérovi se mu dá máloco vytknout. Atmosféra postupně graduje a při závěrečné přestřelce v polorozbořeném domě si člověk ani nevzpomene na to, jak pohodově působil začátek. Wan, stejně jako ve svých předchozích filmech, sází hodně na tmavé kamerové filtry a chudinská čtvrť města, ve které se většina děje odehrává, je místo, kam byste v noci zabloudit nechtěli. Co se akčních scén týče, není tu na co si stěžovat. Wan vsadil na brutalitu a syrovost a nepokouší se o žádné parádičky s kamerou. Bacon ve finále v podstatě vezme pistoli a brokovnici jde zabíjet. Drsně, jednoduše a působivě. Wan neuhýbá kamerou zbaběle na zeď, kterou ohodí sprška umělé krve. Ustřelené hlavy a proděravěné plíce tu nikoho moc nevzrušují. Na druhou stranu Wan svůj film na násilí nestaví a nevěnuje se umírajícím padouchům déle, než by bylo nutné. Brutalita tu rozhodně nepůsobí samoúčelně.

Death Sentence se i přes neoriginální scénář zařazuje mezi ty lepší filmy o pomstě. Díky charismatickému Baconovi a velmi nápadité režii je snadné nechat se strhnout a film si užít. Nenajdete tu žádný složitý vývoj postav ani psychologii. Nikdo se tu nezabývá morálkou ani neřeší, jestli je nebo není dobré vzít spravedlnost do svých rukou. A možná právě proto je Death Sentence zábavnější než konkurence. James Wan se zkrátka rozhodl vykašlat se na všechny ty kecy okolo a věnoval se jen tomu podstatnému. A natočil dobrý film.