Netflix už pár let jede podle stejného kalendáře jako studia, která posílají filmy do normálních kin. V létě drahé efektní blockbustery, listopad až prosinec potenciální Oscarovky, jaro chlapské akční filmy a přelom září a října filmy s ambicemi oslovit diváky a třeba i vyhrát nějakou tu cenu. Prostě filmy, které jsou trochu dál než dejme tomu Projekt Power a Old Guard, zároveň z nich ovšem neřve „chci plešouna“. Přiznám se, že tyhle kousky mám nejradši, ať už a Netflixu, nebo v kinech, protože právě mezi nimi se objeví nejčastěji příjemná překvapení a třeba nakonec i ty Oscary vyhrají. Nedovolím si odhadovat, jak to bude s Ďáblem, na to je samozřejmě ještě velmi brzy, ale rovnou řeknu, že mi tahle výprava na temný jih USA udělala radost. A napravila v mých očích reputaci Netflixu, který v poslední době nevypouštěl do světa zrovna super kousky. Na druhou stranu pokud někdo do diskuse napíše, že to v půlce vypnul, naprosto tomu rozumím. Antonio Campos nenatočil film, jenž by to chtěl divákům dělat jednoduché. 

Ďábel se odehrává v polovině minulého století v malých městečkách, kde se všichni znají, většinou jsou nějak pokrevně příbuzní a civilizace sem proniká jen velmi pomalu. Lidé tu jsou prostí, hodní i špatní, většina z nich věří v boha a svět je pro ně poměrně jednoduché místo. Chtějí pracovat, mít rodinu, chodit do kostela a umřít pokud možno staří a šťastní. A ty poslední dvě věci se tu skoro nikomu nepovedou. Ďábel je neskutečně zlý film, ve kterém se všem hrdinům bez výjimky dřív nebo později stanou naprosto hrozné věci. 

Ďábel: FOTOGALERIE

Děj se odehrává během nějakých dvaceti let a prostor v něm dostávají dvě generace hrdinů ze zapadlého koutu Ohia. Máme tu veterána z druhé světové války, jeho syna, boha milující dívku, která si vezme za muže možná až příliš vášnivého kazatele, ale taky jeden pár magorů s trošku neobvyklým koníčkem, gangstery nebo dokonale úchylného kněze Roberta Pattinsona. A všechny jejich osudy jsou více čí méně propojené. Jenže to na rozdíl od diváků většinou neví. Campos a až nepříjemně odměřený vypravěč (hlas mu poskytl autor knižní předlohy Donald Ray Pollock) totiž na jednu stranu neváhají říct a ukázat divákům naprosto všechno, dovysvětlit motivace jednotlivých hrdinů a důsledky jejich chování. Samotní hrdinové však tuhle výhodu nemají a obvykle vůbec netuší, že jsou součástí společného příběhu a že jejich životy ovlivňuje něco, k čemu došlo dřív, než dostali řidičák. 

Ďábel tak funguje podobně jako pár let staré povedené drama Za borovicovým hájem, v němž měl také divák náskok před hrdiny a mohl jen sledovat, jak musí platit za hříchy svých otců a jak jejich životu dávají směr události, jaké neměli šanci ovlivnit. Zároveň je tu však velkým tématem víra (nebo její absence) a to, jak k ní každý individuálně přistupuje. Tvůrci nutí hrdiny konfrontovat se s vlastními hodnotami, které pro ně mnohdy znamenají všechno a v okamžiku, kdy zjistí, že se na ně nemohou spolehnout, má to fatální následky. Přitom zdaleka ne všechny zlé věci tu páchají zlí lidé. Někdy jsou jen pomatení, zoufalí, došla jim síla bojovat a rvát se se životem, nebo prostě jen nevidí jinou cestu. Ale s tím, jak se Ďábel blíží ke svému konci, začíná být čím dál tím víc evidentní, že tady se na happy endy nehraje. A je to o to víc působivé, když divák na rozdíl od hrdinů má tu výhodu, že tuší, v čem byl problém a jak šlo té či oné katastrofě zabránit. 

Nová netflixovka je hodně hutné drama a žádá si stoprocentní diváckou pozornost, za niž se ovšem odvděčí skvělou atmosférou, šokujícími zvraty a hereckými výkony, ze kterých mnohdy až mrazí. Tom Holland tu stoprocentně využívá šanci vymanit ze ze spider-manovské škatulky, ale mně osobně přišel vyloženě fascinující Bill Skarsgård a jeho proměna z drsného bývalého vojáka na zlomeného muže, jenž se ani nepokouší před šílenstvím utíkat. Campos navíc dovede skvěle prodat prostředí vesniček a lesů Ohia a u většiny scén jsem měl pocit, že o pár kilometrů vedle Matthew McConaughey a Woody Harrelson řeší první Temný případ. 

Přehrajte si trailer Ďábel se povedl. Je to nepříjemná, krutá, špinavá podívaná, jejíž největší síla tkví v tom, že divákovi dává na rozdíl od hrdinů mnohem víc informací, vodítek a možností, jak vidět příběh několika hrdinů z různých časových období komplexně. A zjistit, kde se to pro každého jednoho z nich podělalo tak, že to vedlo ke katastrofě. A zároveň divákům odepírá možnost s tím cokoliv dělat a připomíná starou pravdu – život je někdy svině. Smiřte se s tím.