Pokud jste si teď rozklikli recenzi na Cool Girl! a těšíte se, že si budu z filmu dělat srandu na plus mínus pěti tisících znacích, tak vás asi zklamu. Nemám to úplně v plánu, na druhou stranu stát se může všechno, teď to ale chci vzít seriózně. Alespoň ze začátku. Asi se všichni shodneme na tom, že nikdo nečekal, že by z Cool Girl! mohla vylézt povedená podívaná. A taky nevylezl. Jenže já jsem toho názoru, že něco podobného si nejspíš mysleli i sami tvůrci, kteří spíš než film točili produkt. Konkrétně zacílený produkt, na nějž si najde cestu jasná cílovka a nikdo jiný (krom pár ubohých kritiků). Nevím, jestli tohle publikum chodí do kina ve velkém, pokud má ovšem Cool Girl! nějak dopředu domluvenou distribuci na jiných kanálech, asi ji uvidí hodně lidí. A že by stála nějak extra moc peněz, to bych taky vzhledem k brutálnímu product placementu nehádal. Ale opět připomínám – pokud by vám v tomhle článku cokoliv zavánělo chválou, tak ne. Nechválím. Nemám co chválit a jde o omyl. 

Dějově Cool Girl! následuje žánrové vzory a to prakticky ve všem, což rozhodně neberu jako negativum. Mnohdy je lepší, když domácí filmaři opisují, než když zkoušejí sami vymýšlet nové věci. Máme tu tři holky, všechny jsou podobně mladé (i když upřímně jedné z nich – a slušnost mi nedovolí říct které – bych hádal o deset let víc), každá z nich řeší nějaký osobní problém a potkají se někde v obchoďákku na velkolepé soutěži o milion korun a zájezd na Kanáry. A i když vyhrát může jen jedna, nakonec se budou jako vítězky cítit všechny, protože se z nich stanou lepší lidé, najdou životní lásku, poznají cenu kamarádství a ukroutí koule jednomu nevěrníkovi. To vše díky velkému srdíčku a ještě většímu klišé. 

Cool Girl!: FOTOGALERIE

Upřímně – ono by to fungovat mohlo. Dobré klišé je přeci jenom něco, co si člověk rád vpálí. Rád sleduje Rockyho nebo Creeda, jak se dostanou na dno, pak dřou jak koně a nakonec v ringu vyhrají (nebo v jedničce alespoň morálně). Rád drží palce týmu outsiderů, který se nečekaně dostane do finále a porazí zlý tým, co se jim celou dobu vysmíval. Jenže jde o to, jak se tohle klišé přetaví ve film a bohužel tady se to naprosto nepovedlo. Ale na druhou stranu je nutné asi říct, že šance, že by se to povést mohlo, nebyla úplně velká. 

Celovečerně debutující režisér Jeremy Tichý, jenž má za sebou jen poloamatérský fantasy seriál Dračí prsten, zvládá bez větších problémů takové ty základní věci. To, co natočil, má OK postsynchrony, v záběru jsou obvykle celé hlavy všech herců a hudba hraje tam, kde má. Jsou filmy (obvykle na ně chodí jen Rimsy), které nezvládnou ani tohle. Jenže na pochvalu to rozhodně nestačí. Kýčovitý scénář, pod nímž je Tichý taky podepsaný, skáče zbrkle od jedné hrdinky ke druhé, od dramatu do komedie, z romantiky do psychologické podívané, z luxusního fitka do prodejny bublinkatých čajů a od jedné influencerky, o níž jsem v životě neslyšel, ke druhé. Bez ohledu na to, že když se minutu dělá legrace, hned nato se řeší osud zoufalé ženy chycené do dluhové pasti a zakončí se to tanečkem nebo debatou o velikosti přirození, prostě to fungovat nemůže. Jakoby se do Cool Girl! naházela všechna témata a motivy, které by měly fungovat ve filmu pro mladé, zamíchalo se to a někdo doufal, že to bude fungovat. Nebude. 

Absolutní průšvih jsou však pochopitelně tři hlavní představitelky. Ty údajně prošly tříměsíčním hereckým kurzem, ale evidentně by bylo potřeba vzít si nějaké hodiny navíc. Plus mínus tak milion, aby se hvězdy českého internetu dostaly na úroveň dejme tomu Stevena Seagala nebo sekačky na trávu. Když se Anna Šulcová, Dominique Alagia a Kristal Shine pokoušejí hrát, bolí to. V lepším případě působí, jako kdyby si to zkoušely, v tom horším jsou vyloženě směšné. Herecky je ústřední trio natolik zoufalé, až mi připadalo, že profíci jako Filip Blažek a Jan Šťastný se vedle nich cíleně pokoušejí hrát blbě. Což jim mimochodem dost usnadňovaly opravdu srandovní dialogy a nutnost zapadnout do těch nejokoukanějších charakterových klišé (nechápající táta, táta s milenkou, nemocná máma…). 

Přehrajte si trailer Sledovat Cool Girl! je jako koukat na amatérský film. Všichni tu špatně hrají, všichni se tu chovají jako idioti a půlce lidí je to, že jsou před kamerou, očividně trochu nepříjemné. Na druhou stranu v kině seděl fanklub jedné z influencerek a holky jí (fakt jsem nerozklíčoval které) tleskaly, jakmile se zachovala nějak správňácky. A těm asi prostě stačí, že se můžou koukat na svou oblíbenou hvězdu s přifouklými rty a… a ta tam prostě je. Tuhle cílovku nepřesvědčím, aby Cool Girl! vynechala a místo návštěvy kina si šla třeba uklidit v pokojíčku. A počítám, že nikdo mimo tuhle cílovku neplánoval, že by do toho kina šel. Takže já si odškrtnu, že jsem napsal recenzi, vy jste si ji snad přečetli a teď půjdeme všichni dál žít naše životy. Bez bubble tea, bez tklivých duetů s Kateřinou Brožovou a bez umělých dramat umělých celebrit, ale zato s možností ignorovat, že něco jako Cool Girl! vůbec existuje.