O FILMU
Uvádět maloměstskou ódu na sladkosti nenápadného Švéda Lasse Hallströma je v dnešní době vylíváním horké čokolády zpátky do hrnce. Přesto si tu omamně sladkou historku o šikovné matce, která si vydobyla respekt z cukru, aspoň v krátkosti shrnout musíme, aby ti nejméně znalí z vás získali jakous takous představu, co že na tom Hallströmovi je. Tak vězte, že bylo nebylo jednou malé francouzské městečko, kde se každý znal a kde vláda tvrdá ruka starostova, kterýžto nedovolil na svém území žádných nepravostí (neboli povinná docházka do kostela a po večerníčku spát). Do těchto podivných časů přichází sympatická Vionne se svojí dcerkou Anuk (a jejím neviditelným klokanem) a pronajímá si tu omšelý barák, ze kterého má v plánu udělat nejvyhlášenější cukrárnu široko daleko. A jak slíbí, tak také činí - po menších peripetiích se kšeftík s čokoládovými pochoutkami skutečně naplno rozjíždí. Je tu jen jeden malý problém: Pod pečlivým dohledem starostovým do něj skoro nikdo nechodí. A abychom tímhle prostým konstatováním nemuseli končit, připsala se do scénáře celá řada více či méně důležitých zápletek, které přece jen dohromady nakonec udělají z města lepší místo na zemi, odprostí obyvatele od zbytečného strachu jíst kakaové produkty jako na jezdícím pásu a zpočátku nenáviděnou Vionne učiní královnou čokoládových pochutin. A kdo ví, třeba přijde i Johnny Depp se svou melancholickou kytarou a přesvědčí vás, že kromě herectví v něm dříme i muzikální kořínek…