Ve světle toho, jak je Četa neustále vyzdvihována jako jeden z nejlepších filmů o Vietnamu, budu pravděpodobně čelit kopě nenávistných komentářů, ale nedá se svítit: Válečný film Olivera Stonea nepovažuji za ani zdaleka tak kvalitní, jak by podle ohlasů a jeho statutu filmové klasiky měl ve skutečnosti být.

Samozřejmě se Četě jen těžko upírají její základní kvality, tedy to, jak dokáže ilustrovat válku a šílenství, kterému při ní člověk může propadnout. Jenže už s tím mám docela zásadní problém. Opravdu je každý válečný film, během kterého vojákům věrným své milované zemi šibne, automaticky inspirativní? Opravdu je každý film o válce, ve kterém se vojáci plazí v bahně, koušou je komáři a nakonec po nich střílí nepřítel, sugestivní? Tohle všechno jsou přece věci, které tušíme, že se v tak otřesných podmínkách dějí. Že je někdo ukáže na plátně a formou vypočítavého a jednorozměrného scénáře servíruje obžalobu válečných zvěrstev, které ničí lidskou duši, ještě neznamená, že natočil žánrový majstrštyk.

Mnohem víc mi přijde, jako by Stoneův ohromný úspěch byl jen otázkou správného načasování. Amerika prostě byla připravená na nějaký film, který jí připomene, jak její vojáci bojovali nevyhratelnou válku, jak při tom trpěli a jaká zvěrstva se přitom děla. A Oliver Stone Americe přesně takový film naservíroval na stříbrném podno... na stříbrném plátně. A zbytek světa se pak svezl na do nebe vyzdvihujících recenzích a ohlasech veteránů, nadšených z pravdivého obrazu vietnamské války.

Těžko to Stoneovi zazlívat. Je to film, který posloužil spíš jako dokument, ve kterém diváci zří pravdivé obrazy války. Rekonstrukce tlačící do medií jinou než oficiální interpretaci konfliktu. Černobílá, průzračně kritická, a proto adorovaná.

A abych vám dal do ruky ještě víc munice, řeknu, že Četa po vizuální stránce není zdaleka tolik inspirativní jako jiné vietnamské opusy a že válečnou akci lze stejně jako káravý příběh klidně odzívat. Schází mi v ní něco, co by opravdu chytilo, nutilo poposunout se nervozitou na sedačce, nebo snad urosit kapku potu. Ani to legendární a mnohokrát citované zabití seržanta Eliase (Dafoe) se mnou téměř nehlo, stejně jako mi přišlo zabité Barnesovo (Berenger) stupňující se vražedné šílenství v samotném závěru filmu.

Z mého pohledu je Četa jedna velká promarněná šance. Je to možná silná výpoveď, ale není to silný film, čemuž nepomohlo ani skvělé herecké obsazení. Ostatně postavy jsou jediné, co tu opravdu funguje, i když mi jejich vyhraněná typologie připadá skoro až legračně přitažená za vlasy. Stoneovi jsem prakticky po celou stopáž nevěřil, nedostal se mi pod kůži, a tak jsem před sebou měl jen prázdné obrazy války, které sice servírují, co by servírovat měly, ale jaksi to nefunguje jako celek.

Ale Blučko funguje, na to se můžete spolehnout. Sice nesmíte čekat žádnou referenční kvalitu, na to je Četa moc stará, ale vysokodefiniční přepis do vašeho domácího kina přenese velice silnou prezentaci, která vzhledem ke kvalitě materiálu, na který se točilo, asi nemohla být o moc lepší.

Takže se předně připravte na velice silné zrno, které se během nočních scén tak zažírá do obrazu, až ho téměř rozkládá (ale šumu se bát nemusíte). Na výraznou zelenou a docela solidní pleťovky, i když v obou případech postřehnete menší barevnou hloubku a všeobecně dost omezenou barevnou paletu. Kontrast je na tom skvěle, ve stínech povětšinou zůstává kresba (i když opět silně zrnící), na přepaly člověk prakticky nenarazí a přepis dostal dostatek prostoru k tomu, aby ho neobtěžovaly nějaké kompresní vady. Na Četě je vidět její stáří podstatně více, než na jiných (i starších) filmech, Blučko se s tím ale popralo obstojně - jeho tvůrci se vykašlali na DNR, takže se můžete spolehnout na věrný transfer, kterému sráží body jen slabší zvukový mix - z šestikanálu je cítit, že původní zvuková stopa nebyla ani zdaleka tak dynamická, ani neměla tolik surroundů.

Bonusová výbava je mírně nadprůměrná, asi nejzajímavější je pak třičtvrtěhodinovka "Flashback to Platoon", která začíná historickým úvodem a popisem války, aby pak rozebrala všechny možné i nemožné produkční překážky a volby, a skončila u reakcí po premiéře. Na ty se můžete podívat i v půlhodince "One War, Many Stories", kde se po VIP projekci rozpláčou váleční veteráni, poví vám, jak jim některé části filmu připomněly osobní zkušenosti a pustí se do líčení zvěrstev, která se kolem nich děla. Sedmiminutovka "Preparing for ´Nam" je zbytečná, vypráví o vojenském výcviku a sedne asi jen militantnějším divákům.

Na disku jsou pak ještě dva audiokomentáře a vystřihané scény, popravdě se mi je ale podařilo při projíždění bonusů nějakým záhadným způsobem minout, takže jsem je neslyšel/neviděl a Blučko už bohužel zakotvilo na své původní pozici - ve videopůjčovně.

Obraz:

1.85:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 - anglicky, DD 2.0 - česky
Titulky: české...
Datum vydání: 16. 5. 2011
Cena: 499,-