k0C0UR

Jak příhodně by se tenhle žánrový přírůstek vyjímal na svátek vydlabaných dýní – přestože tvůrci mermomocí trvají na hodech Vánočních (které slaví pohromadě několik osamělých dívek. Wtf?). Jak zvláštně staromilsky dýchá tahle pixelová skrumáž na poctivého hororového diváka posledních třech dekád. Všechny majstrštyky od Halloweenu až po Vřískot se mísí ve dvou minutách notoricky známých motivů a schémat, aby přivedly na svět mimořádně neoriginální ukázku, kterou byste s trochou snahy a přístupem do filmového archivu spíchli také. Zejména studnice nápadů páně Wese Cravena teď musela notně proschnout pod zlodějským náporem Glena Morgana, který si bezostyšně půjčuje snad všechny trademarkové záběry, na které si jen vzpomenete. Nejsme tu však od přísných verdiktů na adresu tvůrčí neoriginality – pokud trailer funguje, naopak rádi rozdáváme body na potkání. A jak je tomu zde? Pomineme-li zbytečně explicitní delikatesu při začátku (koho dnes ještě baví sledovat chlapíka, kterak si z těl své rodiny vykrajuje perníčky, ať hodí svým rodinným mazlíčkem), úsměvy na tváři, které vyraší při pohledu na vykulené oko téhož mladíka z podlahy a jeho pofidérně zmučený hlas z telefonu (aneb záchodové etudy nám do trailerů netahejte), působí Black Christmas poměrně dobře. Tedy jen pokud skálopevně věříte, že trailer s podobně oduševnělou premisou a náladou, tak trochu jakoby vysmrkanou od pěti různých hororových béčkařů zaráz, může sáhnout výše než na souhvězdí o dvou nebeských členech. Toť z našeho pohledu jeho strop a toť jeho verdikt. Nashle příště u dalších vraždících maniaků, které vám někdo zalil do podlahy. A třeba zase u nějakého remaku.