Kdo je tady ředitel?: Recenze
14:38 | 31.03.2007 |
Jak rád se na experimenty Larse von Triera dívám, tak nerad o nich píšu. Potěchu z intelektuální převahy režiséra nad divákem se totiž nevyplácí rušit. Ani v případě, kdy publikum neničí drastické absurdnosti známé z Dogville, Manderlay a – přiznejme si to – Tance v temnotách a kdy se hravostí nesměřuje k naprostému emocionálnímu vyčerpání, ale ke smíchu.
Kdo je tady ředitel? je lehká komedie asi tolik jako je Dogville obyčejné psychologické drama. Nebudu dlouze rozkrývat Trierovu kamuflážní taktiku: Chytře odpočívat můžete u Horší už to nebude, v jehož náručí vám bude hezky a bezpečno. Kdo je tady ředitel? se může na oko tvářit krotce a neškodně, ale při vší snaze jej do šuplíku se strnulými oddychovkami nevecpete. Trier kontinuálně pokračuje v tom, co jej zjevně tolik baví, a znovu rozrušuje žánrový koncept tím, že vystupuje zpoza kamery a vědomě ničí hladkost vyprávění. Představy o příbězích, které vtáhnou, a o zábavě, která vytrhne z trablů běžného dne, jsou Trierem (samozřejmě jím a pouze jím osobně) znovu náruživě demontovány, což pouze potvrzuje režisérovu pověst totálního egomaniaka.
Manipulace s divákem v citových oblastech nahrazuje snesitelnější zkouška, kam až lze při zmíněném „rozrušování“ dojít. Jak by ne, jsme v žánru pohodové veselohry. Můžeme se v ní ovšem bavit i s nesmyslně napsanými postavami? Lze absurditu zobrazených mezilidských vztahů přetáhnout až k osobě autora, který shůry samolibě sesílá twisty? A ještě u toho řve „Koukejte se, co všechno mi sežerete!“ Žereme všechno. Takže ano. Už nezáleží, jak moc špatně je film natočen (v tomto případě rovnou debilně), ani jak moc si bude autor na účet publika masírovat svoje „já“. Projde málem všechno. Trierovi se pochopitelně machruje snadno: Odjakživa jej zdobil cit pro herce (resp. jejich vedení) i talent na bleskurychlé vykreslení zajímavých postav (jejichž nitro přitom nemusí fascinovat složitostí, v tomto případě se jednorozměrnost mění rovnou v úmyslnou plochost) a mistrovské čachrování s ruční kamerou, která se vždy vnořila hlouběji pod kůži (i pod kůži příběh). I tak zašel tentokrát daleko...
Kamera se pohybuje na stativu a výpočty jí automaticky určují úhly a trajektorie, takže výsledkem je na první pohled bordel, v němž postavy vypadávají z obrazu, nedoříkávají věty a nesmyslně levitují zprava doleva. Ale vnitřní podobnost s Trierovým rukopisem zůstává zachována, dokonce bych řekl, že algoritmy nemají k roztěkané kameře z Království zas tak daleko. Trier se tváří, že pokouší už doopravdy nemožné, ale ostrý střih mu stejně zajišťuje, že přese všechny rušivé prvky naplňuje nejklasičtější požadavek na lehké taškařice: Kdo je tady ředitel? totiž i při své formální zrůdnosti svižně letí kupředu.
Znalost zákulisních machinací s technikou navíc není rozhodující. Nemělo by se pod jejich nánosem zapomenout na to nejpodstatnější: Kdo je tady ředitel? sestává z velmi vtipných situací a gagů. Vlnová délka komediálních momentů se sice celou stopáž nemění (mohli jste ji vyčíst už ze synopse v profilu), jejich výživnost je ale bez ustání vysoká. Střídají se pouze dvě polohy: 1) herec hraje ředitele a čelí podivným reakcím svých zaměstnanců, aniž by znal jejich důvody anebo 2) Trier vmanipuluje postavy do zcela nesmyslného posunu v „příběhu“. I to ovšem stačí. Experimentální, leč zábavnou blbinu potřebuje ve své filmografii každý velký tvůrce. Když si neodpočine divák, alespoň že se mohl vnitřně očistit Lars von Trier. Antikristem snad zase přitvrdí.
Verdikt
Cival
Vaše hodnocení
Podobné filmy
Hodnocení čtenářů
- 7/10
Jeržik
- 7/10
Rastr
- 8/10
Georgee
- 2/10
cabal
- 7/10
vydrys
- 7/10
uderenec
- 8/10
Rouder
- 4/10
Rokle
- 7/10
Leonidas I.
- 7/10
Mr. Death
- 8/10
Plesky
- 5/10
neoBlast
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
BTW: Omlouvám se za délku komentáře (ale kdo by četl diskusi pod Trierem, riziko civilních obětí je tady minimální:)
Do deseti minut po prvním Larsově hlasu shora uprchla polovina poloprázdného sálu. Jeden člověk hlasitě…ehm...dýchal. Řada nad námi na něj synchronně a neúspěšně pomlaskávala.
Recenzenti mívají velké (babiččiny) oči, ale optikou otrlého laika ten střih není žádná velká divočina ani Madagaskar:-) Vizuální experimentální bordel se nekonal.
Ale zato je to neu-vě-ři-tel-ná LEGRACE. Bránice se vydovádí dosyta
Lars natočil Dogma komedii a postavil takovou normální dánskou firmu:
PSEUDO-ředitel: herec s vizáží Davida Kollera namíchaného s Pinocciem a duševně ve stavu van Gogha předtím, než si uřízl ucho. Pojem IT je pro něj grónská vesnice. Zná jen jednu hereckou (pekelnou) mantru. Ztělesňuje imaginární saň, která se lísá v emailech ke každému zaměstnanci jinak. Hračka, která se vymkne kontrole.
Ředitel: podlá právnická bestie v kostýmu enigmatického plyšáka.
Zaměstnanci: sbírka IT exotů Stará šestka.
Kupec firmy-Islanďan, který nenávidí Dány do morku rybích kostí.
Trier se nenamáhá ani předstírat, že má rád herce,postavy nebo dokonce diváky. Diváci jsou pro něj pokusní králíci, s pravidly žánru těkavě žongluje. Míčky mu nepadají, ale tříská postavami o zem v rytmu bum, bum,bum. Když se divák spokojeně uvelebí na centrifuze, zatáhne za ruční brzdu a vysvětlí, že správná komedie musí mít přestávku.
Film klusá v drsném tempu cynických her- na třetího (ředitele), na schovávanou, na tupé stádo ovcí, na zlého a hodného poldu. Mezitím klame tělem vážnými postřehy typu " hledejte dílo, ne autora", "někdy se žertem ptáme na věci, na které bychom se zeptali, kdybychom se ptali vážně" a pak …vám plivne do tváře.
Ten zlomyslný dánský chlapeček mě bacil kyblíčkem po hlavě, aby si označkoval pískoviště a přiměl mě stavět jeho bábovičky (nakonec mi je rozdupal), ale za ty výbuchy smíchu nad směsí cynismu a drzosti mu patří díky. Zas mě svým černým Absurdistánem dostal na lopatky:)
..8/10..