Charlize Theron, Margot Robbie a Nicole Kidman spolu jedou ve výtahu. To není začátek vtipu, ale popis obrázku, který většinu mužů k filmu Bombshell pravděpodobně nalákal. Než si přečetli základní premisu. Drama ve Fox News a odsouzení sexuálního predátora Rogera Ailese samozřejmě pročíslo i český mediální rybníček, ale pokud jste někdy nežili v USA a neviděli ten cirkus kolem Fox News naživo a na plné obrátky, těžko doceníte všechny nuance. Většina lidí vnímala silněji až následný kolotoč kolem Megyn Kelly, ale ten začíná až ve chvíli, kdy tenhle film končí. Sestřelení nejmocnějšího muže americké televizní žurnalistiky a nejsilněšího hlasu v místnosti je ovšem velkým milníkem a samozřejmě i definujícím momentem kauzy MeToo (tím druhým je samozřejmě oficiální rozsudek nad Harveym Weinsteinem, to kdybyste náhodou váhali, proč s recenzí přicházíme právě teď). Producentům snímku Bombshell tak trochu vyfouknul vítr z plachet vynikající seriál The Loudest Voice, který na větší ploše znázorňuje, co vlastně Roger Ailes stihnul nejen zničit, ale i vybudovat. Obrovské impérium, které mělo své diváky přečtené a podkuřovalo jim, aniž by si o nich myslelo cokoliv hezkého. Nadupaných sedm epizod a skvělý Russell Crowe v hlavní roli - pro někoho byl Nejhlasitější hlas seriálovou událostí sezóny. A to byl trumf, který Bombshell svým způsobem ani nemůže dorovnat.

V seriálu se sexuálnímu obtěžování a Rogerovu pádu věnuje až poslední, sedmá epizoda. Ve filmu naskakujete doslova do rozjetého vlaku a z nadměrného počtu dlouhonohých blondýnek na metr čtvereční si musíte odvodit, na jakých principech Fox News funguje. Jak v jedné scéně Roger (vynikající John Lithgow) říká - ukaž se mi, děvče, víš přece, že televize je vizuální médium. A jeho televizní kanál je téhle povrchní mantře věrný - průhledné stoly, krátké kostýmky, výrazný make-up a stravitelné černobílé “my vs. oni” názory. Snímek Jaye Roache jde po dvou liniích - tou první jsou zvěrstva, co se dějí za zavřenými dveřmi Rogerovy kanceláře a půlka personálu o nich ví buď z vlastní zkušenosti nebo ze druhé, třetí ruky. Druhou pak role vlajkové lodi celé stanice - blonďaté bojovnice Megyn Kelly. Tady exceluje Charlize Theron k nepoznání namaskovaná a vyzbrojená bezchybným akcentem. Její proměna do slavné moderátorky je tak přesvědčivá, že skoro nepoznáte, když se fiktivní záběry střídají se skutečnými záznamy Fox News. 

Šokující odhalení: FOTOGALERIE

A přesto si Charlize pro Oscara nedošla. Proč? Protože přes všechno to castingové pozlátko je Roachův snímek příliš povrchní. Můžete mít ještě lepší make-up než Zrůda, ale to z něj samo o sobě lepší film neudělá. Roach není jen režisér pochybných komedií, má za sebou i televizní politické kousky jako Nové sčítání hlasů, Prezidentské volby a nástupce (budete je znát spíš pod názvy Recount, Game Change a All the Way). Dokonce i ten Trumbo se mu povedl. Skvěle obsazené kousky, které byly překvapením na HBO, ale právě s jeho zmíněným Nejsilnějším hlasem musel tentokrát Roach bojovat a naplno se tak ukázaly jeho slabiny.

Nechápejte mne špatně, Nicole Kidman, Margot Robbie, Charlize Theron a spousta dalších herců tu hrají jako o život, ale scénář se marně rve se spoustou expozice prostřednictvím zkratek. Démonizace Rogera Ailese zoufale nefunguje, stejně jako jeho prezentace coby nejmocnějšího muže americké televize. Nevidíme příčiny ani následky, jen něco uprostřed, čemu prý máme uvěřit. Ženským postavám zas musíte dát hloubku rešeršováním na Wiki, protože jinak vám spadnou do příliš jednoduchých škatulek, které v důsledku ubírají finálnímu aktu. Tušíte, že se stalo něco důležitého, protože vám to film nesměle podsouvá. Rozhodně to však není důsledkem nějakého emočního oblouku. 

Bombshell je tak spíš efektním čtenářským výtahem od někoho, kdo knihu nečetl, ale slyšel o ní od kamaráda a místy děj trochu vylepšil, aby to bylo “na jedničku”. Můžu připsat snímku body za to, jak jsou si všichni podobní a že odkrývá důležitá témata, ale Charles Randolph ho prostě napsal příliš podle pravítka a snaživý ansámbl ho pod vedením opatrného režiséra nemá šanci zachránit. Je to překvapivé, protože Randolph s McKayem napsal před pár lety Sázku na nejistotu, která moc dobře věděla, jak oživit koncept nedávných událostí, kterými jsme si všichni prošli. Bombshell oproti tomu vlastně ani neví, kdy balancuje na hraně vážně míněných dialogů a satiry. Některé přechody mezi černým humorem a černou kronikou jsou humpolácké a spolu s přemírou expozice znovu a znovu matou diváka.

Přehrajte si trailer Kdyby Roach s Bombshell vyrukoval na Hulu, Netflixu nebo na Amazonu, určitě by sklidil větší potlesk. Ne že by snad kino bylo královskou platformou, kde není dovoleno chybovat, ale formát hvězdně obsazeného celovečeráku si žádá jakési nadčasové uchopení, na rozdíl od minisérií typu American Crime Story, kde vám projde i trochu lajdácké sumírování událostí. Prostě to někdo hezky naskládal za sebe a připomněl, co se vlastně stalo. Super. Od celovečeráku ale člověk čeká víc. Stejně průměrně dopadly i Všechny prachy světa o Gettym. Prostě jen matná vypravěčská rutina bez přidané hodnoty. Pokud tyhle příběhy podle skutečných událostí milujete a americké poměry vás vzrušují stejně jako minisukně Margot Robbie, pak se divím, že jste to dočetli až sem. Pro ostatní snad jen “NE, raději knihu”. Sofistikovaných ohlédnutí za tím, co se stalo, najdete dost a dost. Třeba je časem zadaptuje pro stříbrné plátno někdo šikovnější a trpělivější.