Bez kalhot byl tak trochu blesk z čistého nebe. Jednak finanční, protože striptérský Tatum vydělal čtyřiadvacetinásobek rozpočtu (peníze mimochodem šly hlavně za Channingem a za režírujícím Stevenem Soderbergem) a jednak kvalitativní, protože se energické hudební scény povedlo vyvážit dobrými dialogy. Za tuhle křehkou rovnováhu byl viněn Soderbergh, který se ale na režisérskou sesli nevrátil. A jak jsme všichni dávno tušili, bez něj značka Magic Mike dostává slušně za uši.

Bez kalhot XXL: FOTOGALERIE

Zatímco minule se pečovalo prakticky o každou scénu a dorazil i nosný dějový oblouk, Bez kalhot XXL se plouží těmi nejnudnějšími zkratkami. Proč se Channingův hrdina po třech letech vrací na pódium? Protože to tak prostě musí být. A kam zmizela stěžejní postava Matthewa McConaugheyho? Někam pryč. Tahle logika se přitom aplikuje úplně na všechno, takže vás lehce obměněná parta hrdinů lautr ničím nezaujme ani nepřekvapí.

Každý tu sice má svůj malý problém, aby nebyl jen další vypracovanou hrudí. Vždycky se ale jedná o tu nejtriviálnější věc, jejíž řešení spolehlivě číhá za nejbližším rohem. Pohlední striptéři se tudíž dvě třetiny stopáže potácí mezi bary a plážemi, kafrají o ničem a chystají se na největší show svých kariér, kterou přece nejde připravit za dva dny. Tedy pokud nemáte po ruce scenáristu, který disponuje kouzelnou hůlkou.

Reid Carolin si ji od minule naneštěstí pořídil a mává s ní jako zběsilý. Za celou dobu nicméně rozhýbe jen dvě postavy, Mikeovi tu totiž vděčně sekunduje Richie Joea Manganiela, jenž se předvede ve skvělé scéně na benzínce. Právě u tohohle highlightu je ale nejočividnější, jak Bez kalhot XXL mrhá potenciálem, když se svoje hrdiny vehementně snaží polidšťovat. Proč se s nimi raději nebavit, když to funguje o tolik lépe? Platícím divačkám stejně jde jen o to jedno...

Ano, alfou a omegou filmu jsou vlnící se svalovci, kteří to v poslední třetině rozejdou na plné obrátky. A jelikož to je ohromně nápadité, vtahující i zábavné, docela bolí, že se k finále musíte prokousat hodinou a půl bezpředmětných dialogů. Bez kalhot XXL vlastně vlévají krev do žil hlavně odvázané ženské postavy, ať už jde o návštěvy Jady Pinkett Smith, Andie MacDowell nebo Elizabeth Banks. Chlapci zpravidla jen čekají na to, až budou moct vytasit six packy a vyrazit na pódium, k čemuž kupodivu dochází hodně sporadicky.

V jádru jsme tedy dostali jedno velké čekání na to, až se rozjede slíbená show. Na stejném principu stojí třeba všechny díly Rockyho, tam ale Stallone často trefil ty správné osobní nebo společenské trable. Soderberghův nástupce Gregory Jacobs tenhle cit bohužel nemá. A může děkovat bohu za Channinga, který to na konci nakopne a nechá vás odejít z kina v příjemném kalebním opojení.

Bez finálního vystoupení by totiž Bez kalhot XXL nebyl ani průměr. A i s ním tu pořád máme jeden z těch zbytečnějších sequelů, z něhož si můžete za pár měsíců pustit jen benzínku a závěr a zkonstatovat, že bylo vynechání kina dobrým tahem. Že vám jednohubka na dámskou jízdu bohatě stačí? Nuž dobrá. Ale bez zaujatého debatování s ní budete dost bojovat!