Upřímně – nikdo z herců spojených se sérií Stmívání to nebude mít jednoduché. Fanynky je budou bezmezně milovat, avšak mimo jejich upíří či vlkodlačí role jim jsou ukradení. A ostatním diváky příliš nezajímá, kolikrát si ve filmu sundají tričko nebo jak dobře dokáži zahrát zamilovanost zkombinovanou s chutí zakousnout se Kristen Stewart do krku. Robert Pattinson už ukázal, že by se mohl prosadit i mimo tuhle milovanou i nenáviděnou ságu, Taylor Lautner to zkouší teď. A má ještě horší pozici, protože zaprvé si z jeho herectví dělá legraci úplně každý a zadruhé vstupuje do žánru, v němž se vyměklost neodpouští. Kdovíjak zle ovšem jeho akční rozlet nedopadl...

Bez dechu: FOTOGALERIE

Tvůrci filmu totiž nejsou úplní blbci a došlo jim, že mít jako hlavní hvězdu „toho vlkodlaka ze Stmívání“ je v případě seriózně pojaté akční podívané spíš problém než výhoda. Zamilované čtrnáctky do kina stejně nepřijdou a milovníci rvaček a přestřelek zvysoka kašlou na to, kolikrát Lautner vyhrál jaký turnaj v bojových uměních. Pořád tu totiž mají Slye, Jasona Stathama a pár dalších drsňáků, jimž není problém uvěřit, že by člověka zmlátili do bezvědomí, kdyby na ně vylil pivo.

Lautner byl pro tvůrce svým způsobem spíš železná koule na noze než výhoda a minimálně prvních pár minut je pro fandu akce hodně nebezpečných. Bez dechu totiž začíná absurdní scénou, v níž hlavní hrdina leží na kapotě auta a v sedmdesátimílové rychlosti řve "párty, kalba, jedem" a podobně. To fakt není dobrý start. Naštěstí se velmi brzy přesuneme do akčního režimu a Lautner většinu času jen utíká, občas se s někým popere a tváří se vyděšeně nebo odhodlaně. A celkem to zvládá. Při jakémkoliv pokusu o zahrání hlubších emocí pochopitelně naprosto zklamává a potvrzuje, že i Arnold Schwarzenegger by mohl vedle něho bojovat o Oscara, ale příležitostí k tomu, abyste se mu v kině vysmáli, vám jednoduše příliš nedá. To si režisér pohlídal. Pochopitelně by bylo fajn, kdyby se na place motal nějaký schopnější herec, ale s tímhle materiálem jsme mohli dopadnout mnohem hůř.

Bylo by fajn, kdyby se na place motal schopnější herec, ale mohli jsme dopadnout mnohem hůř.Naštěstí se za kameru posadil John Singleton. Tenhle režisér začínal jako drsný nezávislák a jeho Chlapci ze sousedství se nedávno objevili ve VIM. Akční žánr si vyzkoušel ve dvojce Rychle a zběsile a ve Čtyřech bratrech, takže s řemeslem nemívá problém a na Bez dechu je to vidět. Film sice cílí na mladší publikum, které přehlédne do očí bijící nelogičnosti, neskrývaná žánrová klišé i sprosté vykrádačky slavnějších a mnohdy i lepších žánrových kousků, ale Singleton stíhá celkem úspěšně bavit celou dobu. V Bez dechu se pořád něco děje. Lokace se střídají každých pět minut, záporáci jsou patřičně zlí, spousta postav skrývá nějaké to tajemství a když už to vypadá na nudu, začnou po sobě hrdinové střílet nebo si dají řádně po tlamě. Opravdu akčních scén sice moc není, avšak na rvačky i přestřelky se dá docela koukat a ani ten Lautner se v nich úplně neztrácí.

Přehrajte si trailer Pochopitelně platí, že jakmile zkusíte o zápletce a vlastně o celém filmu trochu víc přemýšlet, začne se z Bez dechu pomalu stávat nechtěná komedie. Všechno je tu totiž jako vystřižené z těch nejlacinějších akčňáků z devadesátých let. Srbští padouši chodí zásadně v černé barvě a mimické svaly jim nedovolí usmívat se, pečlivě střežená tajemství, po nichž pasou tajné služby i teroristé z celého světa, jsou ukryta v prvním šuplíku pracovního stolu a mrtvoly se zásadně vyhazují z vlaku za jízdy, aby mašina musela zastavit a hrdinové se mohli dát na další útěk, i když si místo toho mohli užívat pohodlí dobře zařízeného kupéčka. Zkrátka se tu nic neřeší a nikdo se ani nesnaží zakrývat, že se na logické kiksy ve scénáři evidentně kašlalo. Na druhou stranu bychom s větší péčí scenáristů bychom přišli o krásně trhlé scény, ve kterých Taylor Lautner a jeho přítelkyně hltají hamburger koupený agentem FBI a před okny se motá další desítka ozbrojenců čekajících na kulku od zloduchů, kteří pochopitelně vědí, kde hrdina je. A dokáží se na místo dostat tak, že si toho nikdo nevšimne.

Ale jak už bylo řečeno – jednoduchosti a průhlednosti celého příběhu si jsou tvůrci nejspíš moc dobře vědomi a zvládli se s ní docela dobře poprat. Krom zručně režírujícího Singletona tak člověku v hlavě utkví především totálně záporácký Michael Nyqvist, hláškující Alfred Molina i sympaťák Jason Isaacs. Díky snaze téhle čtveřice a rychlému tempu se tak z Bez dechu stal průměrný akčňák pro mladší generaci.

Popravdě, je to víc, než v co jsme po trailerech doufali.