Je to tu zase. Každý rok se dočkáme pár životopisných filmů o někom, kdo si dokázal vytřít nejspodnější část zad se systémem, a přestože to byl vlastně padouch, díky zábavnému podání mu držíme palce. Počítejte se mnou – Cage jako Obchodník se smrtí, Miles Teller a Jonah Hill v loňské (nepříliš povedené) variaci na totéž téma v Týpcích a zbraních, z neválečných témat pak Leo jako Vlk z Wall Street, McConaughey v letošním Zlatu nebo Keaton coby Zakladatel McDonaldu. Určitě mi do diskuze vysypete ještě hafo dalších. No a do téhle společnosti se přidává i stabilní Tom Cruise, tentokrát v téměř neakční roli podnikavého pilota.

Jméno Douga Limana máme spojené především s odstartováním série o Jasonu Bourneovi a naposled dal o sobě výrazněji vědět právě spoluprací s Cruisem ve filmu Na hraně zítřka. A tak než za pár let přijde druhý díl, střihli si tihle dva šikulové biografii o obyčejném pilotovi, kterého řízení dopravních letadel tak trochu nudí. A tak když přijde nabídka na práci pro CIA, Barry Seal nadšeně kývne. Během turbulentního (sic!) přelomu 70. a 80. let se stává nejen dvojitým, nýbrž snad čtverným agentem, a střídavě pracuje pro CIA, kolumbijský drogový kartel, protidrogový úřad a kdo ví koho dalšího. Jeho cesty do střední Ameriky jsou tak velmi efektivní a zároveň nebezpečné. To všechno je zřejmé ze všech anotací a vede to k tomu, že i když tuhle skutečnou postavu neznáte, tak se o ni až do konce nebojíte. Barry prostě létá tam a zpátky, hraje to na všechny strany a velmi dlouho mu to prochází. Ano, chápete správně – napětí nulové.

To se dá životopisu ještě odpustit, přece jen vycházíme z reality, že. O to větší důraz by však měl být kladen na různá formální či obsahová zpestření, která jednoznačně ukážou přidanou hodnotu snímku. Těch se však moc nedostává. Občasné humorné vložky jsou fajn, stejně jako pár bournovských záběrů akce pomocí roztřesené kamery, ale to je pořád trochu málo. Barryho manželku si střihla krásná Sarah Wright a kontakt v CIA představuje Domnhall Gleeson, ale to je vlastně úplně jedno, jelikož hlavní postava si krade film pro sebe a žádná vedlejší linka není skoro ani nakousnuta. Což samo o sobě ani tak nevadí, Cruiseovo charisma ty dvě hodiny utáhne, ale ani tady prostě bonusové body nenajdeme. A tak to máte se vším.

Výsledek je proto docela nemastný neslaný a těžko budu na dobrodružství drzého pilota hledat důvody, proč ho doporučit. O špatném snímku se rozhodně nebavíme, vše je bez problémů na svém místě, ale nelze se zbavit dojmu, že některé další variace na podobné téma (zmíněné v úvodu) nabídly přesah, který v Barrym Sealovi budete hledat marně. Protože pokud mezi řádky vycítíte maximálně to, že vláda je špatná a diktátoři jsou špatní a drogoví bossové jsou špatní a malé ryby jako Barry jsou vlastně zneužívaní chudáci, tak je to pořád holt docela málo.