Normální člověk, když se ráno probudí, se nacpe snídaní, přečte noviny, vybere e-mail a možná stihne přehrát i dva nové trailery. Martin Mareček udělal něco jiného. Ráno vstal a rozhodl se změnit svoje město. Řekl autům „Dost!“. Než aby se stěhoval někam na vesnici, kde za den potká sotva jeden traktor a sousedovu sekačku na trávu, setrval v Praze ve snaze udělat ji lepší. A samozřejmě při tom pořídit svůj druhý celovečerní film. Přeskok do obecně kinematografické roviny: Upoutávky na dokumenty se nedělají snadno, a proto je v 90% případů tvůrci smáznou jen jedním trailerem. Výjimkou je třeba Michael Moore, který se snaží zaujmout na víc způsobů a kampaň odehrává klasicky od teaserů až po finální videa. Mareček a jeho kumpáni to zkouší podobně, což dává smysl, když si uvědomíme, že i tenhle způsob dokumentaristiky je ryze aktivistický, autor v něm stojí přímo před kamerou a po západním vzoru bojuje za lepší svět. Akorát jeho trademarkem není ošoupaná kšiltovka a stará bunda, ale animované předěly, které si možná pamatujete z předchozího snímku Zdroj. Někdo Marečkovi může fandit, někomu to bude putna a jiní ho za to budou nenávidět (všimněte si počtu odpadů na CSFD, jež byly uděleny ještě před prvními regulérními projekcemi). Tahle zarputilost ale má něco do sebe. Leccos z jejího optimistického poselství stihne proplout i do roztěkaného traileru, jenž je nejdřív nostalgický, pak velkoměstsky hektický a nakonec (naivně?) pozitivní.
