Praha v obležení automobilů… Vzduch k zalknutí, zacpané ulice, tlupy tuningových cápků prohánějící svoje pojízdná ega na běžných silnicích. Město, které má být pro lidi, je městem spíše pro auta, alespoň tak se to jeví z pěší perspektivy. Vůle situaci řešit veškerá žádná, neboť, jak je známo, panstvo se vždy rádo vozilo v kočárech, než aby si prodíralo škorně na prašných cestách. Připadá vám tenhle pohled iritující, zpátečnický, naivní? Tak prosím obejděte (či spíše objeďte) obloukem jak tuto recenzi, tak především dokumentární film Martina Marečka Auto*Mat.

Snímek zachycuje několik let činnosti iniciativy za bezpečnou, zdravou a živou Prahu Auto*Mat, zároveň ale představuje provokativní a tak trochu agitační pokus jednotlivce změnit svoje město. Nečekejte objektivní pohled na problematiku, hloubkovou analýzu a protichůdné pohledy. Mareček si půjčuje to nejlepší z metodiky Michaela Moora: vezměte si ožehavý problém, zaujměte k němu jednoznačné a vyhraněné stanovisko a ve svém dokumentu zábavně doložte, proč jsou věci špatně. Používejte ironicky materiály protistrany, vypomožte si chytlavou animací a nebojte se argumentovat klackem.

Podobný přístup samozřejmě značné části moderní společnosti nejde příliš pod nos, ale faktem zůstává, že zatímco Marečkovo drobné překrucování a nadsazování pramení z upřímné snahy věcmi pohnout, technokratické blouznění pražských radních a politiků je minimálně alarmující. Auto*Mat prezentuje inteligentní a sebeironickou nadsázku, která dovedně odhaluje marasmus věcí veřejných. A především: angažovanost v něm není na úkor zábavnosti, agitace nepřevažuje nad recesí.

Nemusíte souhlasit s tím, že si autor na svůj pravěký Fiat Uno nalepil plastové lejno a ekologická hesla, ale nutno uznat, že jeho donquijotství je z rodu těch upřímných a nakažlivých. Pokud vás tedy neuráží první odstavec a jméno Michael Moore (přičemž pozor: Mareček vcelku postrádá Američanovo mesiášství a sklon drnkat brutálně na city!), Auto*Mat by mohl být zajímavou příležitost, jak se zamyslet nad svým městem a svou rolí v něm. Jedeme v tom totiž všichni.