Mohutné ambice doslova v každém záběru. To je Atlas mraků, novinka sourozenců Wachowských a Toma Tykwera, jejíž vznik jsme zrovna dnes probírali v samostatném článku. Románová předloha Davida Mitchella dokonale souzní s tím, co neobvyklému tvůrčímu triu už dlouho chybí ve filmech: Proč nemůže řada žánrů fungovat organicky vedle sebe? Proč nelze efektivně míchat různé éry? A proč nesmí být jeden film obdivuhodným akčním blockbusterem i éterickou freskou zároveň? Tohle všechno se má po letech sejít na plátně v Atlase mraků. A nejedna fandovská duše v tom právem spatřuje příliš velký krajíc, který možná nepůjde dost dobře rozkousat. Jak filmařsky, tak marketingově. Než ale začneme věštit veškerá selhání... Proč si jednoduše neužívat zkrácenou verzi minulého upoutávky, která díky lepší kompaktnosti bezpečně stoupá k páté hvězdě? Takhle herecky silnou a vizuálně opulentní podívanou, která už nyní zarývá větičky do paměti, tu zas jen tak mít nebudeme. Minimálně do chvíle, kdy se o trailerovou nadvládu pokusí Jacksonův Hobit.
