Rovnou předesílám, že nemám vůbec nic proti porevolučním českým pohádkám, ale nehodlám jim nadržovat jen proto, že jsou tak nedostatkovým zbožím. Zatímco jsem např. nikdy nechápal humbuk kolem Princezen ze mlejna a Z pekla štěstí, zmiňovaného Lotranda a Zubejdu považuji za film vydařený, v těsném závěsu za ním pak v mých očích dobíhá do zdárného cíle i Čert ví proč. Co se Strachova Anděla páně týče, přiznám se, že jsem zcela v koncích a vůbec nevím, co si o něm vlastně myslet. Trailer je totiž pravděpodobně ta největší podivnost, která byla na náš „trh“ v poslední době vypuštěna, a ano, viděl jsem Hrubeše a Mareše ;). Pominu-li jednoduchý font, kterým jsou v hektických intervalech uváděny titulky jako Napětí, Legrace a Láska a v těsném závěsu úplně stejně jména herců a název filmu, nemohou už opominout atributy mnohem zřejmější: Rádoby velkolepá hudba, výprava, počítačové triky, to všechno jako by vypadlo z nějaké průměrné televizní inscenace (a skutečně promiňte, až parodie), přičemž transparentní bluescreenové mraky jsou… no vážně úlet ;). Ukázce chybí aspoň zběžný nástin děje, gradace, střih na hudební podkres… prostě cokoliv, co by dokázalo zaujmout. Záběry často končí dříve než vůbec stihnete postřehnout, co se vlastně stalo nebo kdo to tam byl a vše je na sebe navršeno tak nějak bez ladu, skladu, invence. Člověk se nemůže nepodivit, jak se ve filmu ocitla tak zvučná herecká jména (a že jich postupem času přibývá!), nicméně je mi trochu jasné, že staří veteráni rádi podporují mladé začínající umělce v jejich snažení a Strach už s pohádkami nějakou tu zkušenost má (mj. režíroval české verze několika Disneyovek). Proto nechci být principielně špatným prorokem a rád se nechám v kině příjemně překvapit. Tahle ukázka by mě tam sama o sobě ale určitě nedostala. Jak by řekl Petr Vacek: Je to ale pěkná polízanice!
