„Ahoj Jime!“, napadne asi spoustu z vás při první trapné situaci, do níž se postava Jasona Biggse uváže. Není se čemu divit – podobné věci zažila už třikrát v jedné oblíbené sérii a ještě několikrát mimo ni. Proto trailer ani tak nepřekvapí skopičinami a ksichty, které Biggs valí ze svého komediálního repertoáru, pokud tedy nejsou zavěšeny na něco extrémně legračního, co by se vám ve vztahu asi stávat nemělo (vyprsknutí zubní pasty na obličej partnera, pokud se vám nelíbí jeho dech. To snad nikdy neděláte? ;). Překvapuje spíše tím, jak nepřekvapivý je ve snaze okořenit zajetý koncept otřepaných komedií, kde se vylévají toalety a postavy se smějí o tři vteřiny déle než by měly, aby se na ně mohli ostatní hloupě dívat. Je to standardní porce teenagerovského klišé vetknutá do papírově slibné zápletky, jejíž pravý potenciál se ukáže až ke konci. Právě tam se dvojice oblaží vzájemným objetím, které je upřímné a pevné po to všem, čím si prošla (minimálně noc ve vězení asi vztah utuží). A vymění ho za obligátní rány do hlav, kterými už jsem osobně v žánru přesycen. Zvláště když za ta léta nedoznaly vývoje a jsou stále tím nejprostším lákadlem pro partu teenagerů k „dobrýmu bijáku“. Jen kdyby se tu trochu zatlačilo na pilu v onom vyvrcholení, ubralo opiček a šíleného pištění Isly Fischer, neměl bych tak vtíravý pocit, že vím naprosto přesně, kolik a jaké trapasy se Andersenovi stanou a film už nepotřebuji vidět.