O FILMU
Podivně uhlazené sci-fi drama A.I. je jeden z těch Spielbergových filmů, které i pře svou nespornou řemeslnou kvalitu přijalo publikum velice chladně. Příběh o chlapci – robotovi, který ze všeho nejvíc touží být obyčejným lidským dítětem, aby ho jeho (živá) matka mohla milovat, se přitom rozhodně nedá označit za špatný film. Prostě měl smůlu, ani originální vykreslení budoucnosti, ani zkombinování sci-fi s rodinným dramatem, se nikomu moc nelíbilo a čas ukazuje, že ani po delší době tento film nedostává takové uznání, jaké by měl. Možná by to dopadlo jinak, kdyby se ho ujal Stanley Kubrick, jak tomu mělo původně být, nicméně se musí nechat, že i „Spielbergova verze“ má něco do sebe. Ať už je to díky (v té době ještě ne tak profláklému) Haley Joel Osmentovi, jenž dodal své robo-roli nevídanou upřímnost, skvělému Jude Lawovi jako robo-šlapce, nebo i tomu Spielbergovi. Ten si na chvíli odskočil od mainstreamu, aby si střihnul něco vážnějšího a hle, jak to dopadlo. Strastiplná cesta robota za láskou, jež končí tam, kde už ani není koho milovat, je v mnohých ohledech výjimečná, ale ne tak, aby se líbila. Bohužel.