Jak známo, Rachel Weisz si na historická dramata příliš nepotrpí a s trochu nadsázky se dá říct, že jejími největšími výlety do historie jsou Nepřítel za branami a Mumie. Což opravdu není nic moc. Jenž asi bychom o tom takhle nemluvili, kdyby se karta neměla obracet, že. Tudíž šup s Rachel rovnou do města Alexandra Velikého v časovém horizontu posledních dní římského impéria. Pokud vám to smrdí dějepisnou nudou, pak máte čich zcela v pořádku. Chodí tu spousta lidí v dobových kostýmech a vznešeně hovoří o vyšších úmyslech a velkých cílech. Jenže je tu ona, „jedna žena… legenda…“ a historie už se nemusí ptát, jakou úlohu sehrála ve své době. Charismatický maník od studiového mikrofonu vám nicméně prozradí, že nechtěla nic menšího, než sjednotit lidstvo. Slyším unaveného diváka v předposlední řadě, který na půl huby hlásá: Nuuuuuuda. V podstatě má pravdu. Ale jen do chvíle, kdy se trailer láme ve své pomyslné polovině a začne si svého diváka více vážit. Ano, je to přesně ten okamžik, kdy začnou být dobývány obrovské dubové dveře a vaše reprosoustava se začne otřásat v základech. A pak už stačí jen klasická omílaná poučka: pokud nasadíte mansellovské téma jako podmaz pod dobře sestříhané dramatické řešeto, jste na dobré cestě k úspěchu. A můžete směle pokukovat po statusu epický. Tahle anabáze nakonec končí dobře, ale bohužel úplně přesně na půl cesty mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Co s tím? Rychle si ty čtyři nějak ospravedlnit, než bude příliš pozdě. Takže… ehm… Rachel… je pořád strašná kočka :-)
Agora: Trailer
09:11 | 02.09.2009 |
Agora: Teaser
11:17 | 24.02.2009 |
Je dobré vědět, že je Alejandro Amenábar stále s námi. Na pár let nám sešel z očí, což v případě dobrých režisérů není nikdy hezká zkušenost. Tvůrce hororu Ti druzí a „člověčiny“ Hlas moře naštěstí nezahálel a zhmotňoval si v hlavě velkoprodukci o starověkém Egyptě. Ještě před tím, než vás nechá nakouknout do Alexandrie, proletí se s kamerou nad zeměkoulí i severní Afrikou, což trochu připomíná vize Rolanda Emmericha… ale netřeba se děsit. Mamuti neběží. Už krátce na to naopak přicházejí fragmenty z pečlivě stylizované a poměrně výpravné historické podívané, která se bude topit ve zlatavých barvách západu slunce a v tmavých očích Rachel Weisz. Z ní uvidíme v podstatě jen dva detaily na tvář a jednu siluetu, tedy nic, co by mohlo prozradit, jak se bude její filozofka Hypatia lišit od královny z Fontány. A víceméně totéž platí i o celém teaseru – čítá sice sto sekund, ale v konečném efektu toho příliš neukáže. Minimálně ne dost na to, aby šlo při mizerné technické kvalitě ukázky vyvozovat něco zásadnějšího.
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Donnar: provedl jsi pěkný twist, když jsi nejdřív kritizoval Američany a najednou jako když bičem práskne Španěly za to, že nemůžou natočit historicky přesný film o křesťanech. Ale dobrá, když nevěříš mě, odcitujeme něco od odborníků:
"ženy - filozofky nebyly v tehdejší době žádnou zvláštností. Tou nejvýznamnější byla na přelomu 4. a 5.století filozofka Hypatia, která byla slavnou osobností v Alexandrii v oboru filozofie novoplatonismu a v matematice. Byla dcerou matematika a astronoma Theona z Alexandrie a ředitelka tamější školy novoplatonismu. V Museionu v Alexandrii přednášela filozofii. Na rozdíl od Athenais měla jiný osud, protože se odmítla obrátit na křesťanství, stala se obětí vraždy. Vyprovokována mnichy ji roku 415 ukamenovala a roztrhala křesťanská městská chátra. Hlavní vinu na tomto zločinu nesl morálně biskup Kyrillos z Alexandrie. Po Hypatiině zavraždění zanikla matematická škola v Alexandrii." Takže snad konečně pochopíš, o čem ten film je. Amenabar si to BTW u církve a věřících pohnojil už Hlasem moře.
P. S. Co se Španělů a jejich vztahu k církvi týče, snad ti neušly Goyovy přízraky, ať už kvalitu hodnotíš jakkoli, rozhodně církvi nefanil. Jinak to byl film v angličtině a přitom převážně ve španělské produkci.
P. P. S. Kdysi (tak 1. polovina 90. let jsem viděl španělský film Vyšší moc (nenašel jsem ho na csfd), a co si pamatuju byl to snad nejlepší film na téma upalování kacířů.