Autor: Henry Jackman
Stopáž: 45:31

Po takřka nesnesitelném Muži na hraně se Henry Jackman alespoň částečně rehabilitoval. Opět se hojně opírá o elektroniku a moderní zvuk orchestru, ale protentokrát nechybí alespoň náznak melodie a několik celkem svěžích nápadů. Ve výsledku je však škoda, že soundtracku dominuje spíše dramatická poloha, jelikož atmosferické a komorní skladby Jackmanovi sluší evidentně víc než „zvětralá“ akce. Příležitostné westernové rytmy (What Do You Hate, Late To The Theatre) jsou zajímavé, ale po hříchu nevyužité. Zbytek pak tvoří „machistické“ melodie, které v lepším případě připomínají X-Meny, v horším se nedají poslouchat. Lépe řečeno, není důvod je poslouchat (The Burning Bridges). Buďme však spravedliví, k Bekmambetovu krajně vyhrocenému stylu Jackmanova hudba přeci jen ladí (The Rampant Hunter). Nic z toho však neulehčuje poslech soundtracku, který dozajista vyvolá střet velmi protichůdných pocitů. Nemůžu si pomoct, ale Jackman opět podává důkaz o skladatelské průměrnosti. Ta je korunována potřebou neustále recyklovat postupy svých vzorů, ale kam se poděla osobitost?