Herecký sympaťák Joseph Gordon-Levitt měl před pár lety celkem solidně našlápnuto k tomu stát se hereckou hvězdou a šel z filmu do filmu. Jenže po nolanovkách Počátek a Temných rytíř povstal přišla i řada propadáků v čele s druhým Sin City, Snowdenem či Mužem na laně. A i když si Levitt vždy odehrál svoje, rozhodl si dát menší hereckou pauzu. Ta trvala de facto čtyři roky a až letos o sobě dává zase trochu vědět. A prvním ze snímků, jimiž na sebe hodlal zase herecky více upozornit, je na první pohled nadějný thriller 7500 odehrávající se v podstatě jen v kokpitu letadla. Jenže u nadějí to bohužel taky skončilo.

Děj nás zavede do letadla mířícího z Berlína do Paříže. Zdánlivě obyčejný let naruší skupinka teroristů, kteří se snaží zmocnit letadla. Při jejich útoku zemře pilot letadla, kopilotovi Tobiasi Ellisovi se ovšem podaří zavřít v kokpitu a zmaří tak teroristům snahu zmocnit se letadla. Ihned zkontaktuje pomoc na zemi a ví, že se musí držet jasných instrukcí. Tedy nepustit teroristy do kokpitu za žádnou cenu. Situace v letadle se však začíná vyostřovat a pro Tobiase, jenž musí zachovat profesionalitu, začne být celá situace navíc velice osobní. Celý snímek se tak odehrává jen v kokpitu letadla, z něhož ústřední postava sleduje ještě jednu bezpečnostní kameru. Prostě námět na hutný komorní thriller s parádními dialogy jak dělaný. Jenže zatímco v nedávném VIM Telefonní budky jsem se snažil připomenout, jak vypadá správný napínák z malého prostoru, novinka 7500 bohužel ukazuje, jak by to rozhodně dopadnout nemělo.

Režisér Patrick Vollrath se snaží, aby film působil co nejvíce realisticky a malinko tím připomíná i Let číslo 93 od Paula Greengrasse, nebo by spíš chtěl připomínat. Na začátku si tak např. projdeme procesem okolo vzlétání letadla, o hlavní postavě nevíme kromě jedné věci v podstatě nic, hudba zde úplně absentuje apod. Což jsou rozhodně slibné propriety, jež by mohl talentovaný filmař proměnit v hodně napínavou podívanou. Jenže tím Vollrath evidentně není, protože 7500 je tak šíleně nudná záležitost bez aspoň kousku fungujícího napětí, emocí , atmosféry či funkčních dialogů, až jsem se tomu sám divil.

Přitom se nedá říct, že by se ve snímku nic nedělo a nebyly zde pokusy o hodně hutné momenty. Naopak, během asi půlhodiny se tu dokáže stát takové množství věcí, že by z toho právě třeba takový Greengrass dokázal natočit hodně mrazivý zážitek, u něhož bychom zapomněli dýchat. Jenže tady mě až fascinovalo, jak se dají tak vděčné režijní momenty natočit tak nezajímavě, nudně a naprosto bez emocí. I přes všechno drama, co se před kamerou děje, vám bude děj s přibývající stopáží čím dál více u zadku. 

Nějaké propracované a nervy drásající dialogy tu pak také nečekejte, protože terorista, s nímž naváže hlavní hrdina nejvíce kontakt, je asi ta nejnudnější a nejvíc klišovitá osoba v celém letadle. Také ona snaha o realističnost jde postupem času úplně do háje, protože se postavy začnou chovat zcela nelogicky. Joseph Gordon-Levitt se pak rozhodně snaží ze svého charakteru vymáčknout, co se dá a aspoň trochu se pokouší rozehrát dilema hrdiny mezi profesionalitou a osobními vazbami. Jenže scénář a režie zachází i s tímto motivem tak lajdácky, že to ani jeden solidní herec prostě nevytrhne.

Přehrajte si trailer 7500 se tedy nakonec nedá popsat jinak než jako naprostá ztráta času, na níž se kromě hlavní herecké hvězdy a krátké stopáže nedá pochválit absolutně nic. Protože tady prostě není kde brát. Podívaná je to o to smutnější, že divák prostě celou dobu vidí, že pod správným režijním vedením by z toho vznikl další skvělý zástupce do kolonky parádních komorních thrillerů. Místo toho jsme však dostali televizně vyhlížející nudu, s níž se opravdu nevyplatí ztrácet čas. Levitt si mohl svůj první film po pauze vybírat trochu pečlivěji.