Marie Poledňáková strikes back! A co je na tom hrozně, ale opravdu hrozně smutné, nejmenuje se Marie Poledňáková, nýbrž Vlad Lanné, který ze záhadných důvodů přebral režijní žezlo po Tomáši Bařinovi. Ano, tomu Tomáši Bařinovi, kterému jsme upsali duši za první vinné dobrodružství, které sice mělo problémy zejména s konzistencí, nicméně atmosféru dodalo chutnou a omamnou. Tak proč tu dnes skloňujeme jméno Marie Poledňákové? Protože režisér i scenárista druhých Bobulí ztratili podobným způsobem soudnost a dělají z pokračování předchozího hitu přehlídku estrádních výstupů podobnou stylu Poledňákové. Tatam je mladický elán a originální způsoby, jak natočit uvěřitelný film pro mladé. Zavolejte Jirku Korna, Jirku Krampola, Janu Švandovou a Jana Antonína Duchoslava, ti tomu dodají ohromnou šťávu! A nechte dospělého Lukáše Langmajera, který hraje roli věčného proutníka, pobíhat po place s pěnou na holení na hlavě a pronášet hlášky ve stylu „hó hó, jsem děda mráz“, protože mu to přidává na sex-appealu. Ach jo. Neoriginální a suché 2Bobule na první i druhý pohled pouze sbírají dílčí motivy a okatě a zcela bez okolků je vykrádají a lepí dohromady tak, že lze jen těžko věřit, že scénář by mohl opravdu dávat nějaký smysl. Ani trailer totiž nedává a navíc se opět setkáváme u toho, že je to všechno zase jednou česky ostudně trapné. Že se to stane právě u Bobulí, to by asi čekal málokdo. Slovy Jirky Korna: Je tohle normální?
