Chris Wolff se nezdá. Pod mlčenlivým a skoro až bázlivým zevnějškem byste čekali tak možná něžného obra z posilovny, ale Chrisův seznam superschopností nespočívá jen v tom, že zřejmě na bench press zvedne váhu celé vaší rodiny. Chris je totiž pan Účetní - nepolapitelný stín, schopný s jedním balením fixek srovnat účetní knihy kličkujících šejků, banánových republik a drogových kartelů. Finančák po něm jde už několik let, ale nedokáže ho ze společných fotek s nejhledanějšími zločinci identifikovat a nedaří se mu nalézt ani sebemenší drobečky, které by za sebou zanechával. Jeho identita zůstává tajemstvím, kdo by tušil, že jde o nenápadného cifršpióna z předměstí, jehož pohnutou minulost a třaskavou současnost naznačuje pouze pronajatá garáž s proprietami, ze kterých se orosí každý survivalista. 

Zúčtování: FOTOGALERIE

Zúčtování se nezdá. Po ambiciózní trailerové kampani se totiž rozjíždí poněkud opatrně a především úplně jiným směrem, než by mnozí čekali. Tohle ani zdaleka není thriller s oscarovými ambicemi nebo nějakým přesahem. Snímek ze všeho nejvíc připomíná adaptaci nějaké plážové knižní série (ta ovšem neexistuje), jež nám představuje nového hrdinu. Chris "trpí" pokročilým autismem, což znamená, že je otrokem mnoha obsedantních poruch - jedna z nich mu dovoluje přejet pohledem účetní knihy a vyřešit všechny nerovnice stokrát rychleji. Ano, od dob Rain Mana se v Hollywoodu nic nezměnilo, akorát se nepočítají sirky, nýbrž zašité desítky milionů dolarů. Snímek Gavina O‘Connora jde ovšem mnohem dál, protože z kombinace drsné armádní výchovy a autismu dělá něco jako radioaktivní kousnutí pavoukem. Chris Wolff totiž stojí pověstný vlásek od statutu superhrdiny. 

Už během trailerů se snímek často přirovnával k Bourneovi a Dobrému Willu Huntingovi, snad i díky spojení Damon-Affleck, ale jakkoliv je ono spojení na papíře lákavé, Zúčtování má mnohem blíž Jacku Reacherovi. Ať už je to tím knižním feelingem, náznakem toho, že bychom se mohli dočkat sequelů, nebo prostě Wolffovou nedotknutelností. Tenhle chlápek umí nejen skvěle počítat, ale také dovede holýma rukama srovnat partu mariňáků, střílí brambory s namalovanými smajlíky na vzdálenost jedné míle a honoráře bere ve zlatých cihlách a originálech starých mistrů. Jeho největší hrozbou nakonec není šéf finančního dozoru J.K. Simmons, ale mladičká účetní v podání Anny Kendrick, která ho přivedla ke zdánlivě rutinnímu jobu. Představa interakce s ženskou asi Wolffovi nahání větší hrůzu než stonásobná přesila, ale... už asi víte k čemu to směřuje. 

Scénář Zúčtování je skutečně trestuhodně mělký. Máme tady celkem tři dějové linie, přičemž ta s finančákem je naprosto nadbytečná, při vší úctě k jako obvykle solidnímu Simmonsovi. Pak tu máme zabijáka, kterého si Jon Bernthal náležitě vychutnal, ale nemůžete se zbavit pocitu, že jede jenom na půl plynu a až do samotného závěru je pouhou figurkou (jejíž úlohu na šachovnici ti bystřejší rychle odhadnou a pochopí, proč vlastně Gavinu O‘Connorovi ten film tak skvěle sednul). I ta Anna Kendrick tu hraje další roztomilou holku v nesnázích, takže nezbývá než se držet za ruku Afflecka a doufat, že vás tímhle minovým polem z klišé úspěšně provede. 

A ono to vychází přímo dokonale. O‘Connor za kamerou umí být efektivní a efektní zároveň a nikdy se nenechá ukecat k samoúčelnému zrychlení tempa. Zúčtování proto pomaličku plyne, aniž by nudilo... tempo je ospalejší, sled událostí ovšem nikoliv. A vy máte jedinečnou šanci si Afflecka vychutnat v roli, která je mu doslova ušitá na tělo. Nebudete si tajit, že herecky je Ben tak trochu dřevo a často se tváří, že neumí do pěti počítat. Postava Wolffa s jeho introvertní povahou a neustálou analýzou situace kdesi v pozadí, daleko za párem vševidoucích očí, je v Affleckově podání dokonalou symbiózou. Ať už jde o úsporné dialogy, ze kterých často vypadne i nějaký ten humor (ovšem velmi, velmi střídmý a úmyslně hnaný ad absurdum), nebo sólové scény v soukromí, Wolff se vám díky Affleckově úchopu dostane pod kůži. 

Přehrajte si trailer A fandit mu budete i v akčních scénách, protože se o něj vůbec nebudete bát. Někdo to může vnímat jako zápor, ale choreografii zajistili šikulové, co s O‘Connorem dělali už na Warriorovi, a tak trochu se inspirovali v Raidu, takže Affleck krájí protivníky rukama i nožem, případně je velmi nekompromisně trefuje do hlavy. A vždycky do čela, protože má rád ve věcech pořádek. Jeho křížová výprava narazí na odpor až v závěru, ale jde spíš o emoce, než že by se mu postavil rovnocenný soupeř. Ale to už bych prozrazoval moc. Jenom dodám, že O‘Connor vyždímal skvělé herce ve vedlejších až zbytečných rolích tak, aby podepřeli Afflecka uprostřed.

Zúčtování není nic chytrého nebo ambiciózního, ale probudí ve vás hlad po podobných filmech. Jeho scénář má spíš kvality televizního pilotu, ale jak už jsem kdysi říkal u Reachera, za dvojku bych se vůbec nezlobil. Hlavní postava má totiž potenciál a to je mnohdy cennější než průhledná detektivní zápletka. Pokud se povede dobře zúčtovat i v Evropě, dokázal bych si trochu dražší dvojku s obstojným honorářem pro Afflecka představit. Když to šlo u Cruise, určitě by to vyšlo i tady. Spokojení budou odcházet hlavně diváci, kteří nečekají oscarovou kanonádu nebo čistokrevný akční nátřesk. Zúčtování dribluje někde uprostřed, ale nenutí vás, abyste se za ním namáhavě honili. A takových filmů je málo.