Wonder Woman byla jednou z nejlepších věcí na Batman vs. Superman, takže jsem od její sólovky nečekal zrovna málo. Gal Gadot je v téhle roli vyloženě k sežrání a trailery dost šlapaly, logicky jsem tudíž doufal, že se Warneři poučí z předchozích chyb a konečně nám dopřejí velkou pecku. Jestli už jste sjeli dolů na hodnocení, tak víte, že se úplně nezadařilo. Odstřelit Wonder Woman jako nevýrazný průměr je ale dost těžké, protože nevýrazná vážně není.

Vlastně bych řekl, že se jedná o pravý opak. Wonder Woman je zdaleka nejrozporuplnějším filmem z nového DC vesmíru a vyloženě přebíhá z jednoho extrému do druhého. Klasický superhrdinský origin, v němž se amazonská princezna vydává do první světové války, by šlo podat jako úderné válečné drama, jehož hrdinka poznává děsy nového světa. Warneři se ale rozhodli, že toho do filmu narvou mnohem víc, až jim z toho vypadnul 141 minut (!) dlouhý žánrový guláš.

Wonder Woman: FOTOGALERIE

Tady bych se vrátil ke zmíněným extrémům, Wonder Woman totiž kopíruje dokonalou "kvalitativní sinusoidu" podle toho, co se v ní zrovna děje. Na začátku filmu je parádní dospívání hlavní hrdinky, jež vrcholí jejím setkáním se Stevem Trevorem (vynikající Chris Pine) a zatraceně stylovou bitvou na pláži. Veškeré dění na Themysciře přitom táhnou dolů jen zvláštní amazonské přízvuky, všechno ostatní je prvotřídní mytologická nádhera s bijícím srdíčkem, tedy přesně to, co do Wonder Woman patří.

Režírující Patty Jenkins tedy na začátku filmu krásně prodá oba hlavní hrdiny a vytěží maximum z jejich dialogů, které jsou dost zajímavé i zábavné na to, aby začala fungovat ústřední romance. Jakmile ale Diana se Stevem opustí bájný ostrov a přesunou se do Londýna, film se promění v křečovité rádoby komediální peklíčko, do něhož se nabalují nudné, nebo rovnou megaotravné postavy (Trevorova sekretářka). Těžit z Dianina střetu se západní civilizací humor je určitě pochopitelný krok, stejně jako snaha rozjet malou válečnou týmovku. Provedení je ale bohužel tak tragické, že byste půlku scén z fleku vystřihli a půlku pro jistotu přetočili.

Kde tohle trýznění skončí? Správně tušíte, že v zákopech. Někdy v půlce filmu přijde hojně propagovaná scéna, v níž se Wonder Woman vrhne na bojiště, a je to vyloženě fenomenální pokoukání. Pamatujete si famózní úvody Muže z oceli a Batman vs. Superman? Válečná akce z Wonder Woman je snad ještě lepší, protože má ohromný náboj a dává postavě přesně tu ikoničnost, kterou si zaslouží. U téhle scény si většina lidí řekne, že to u DC konečně dokázali, a fanynky (nebo fanoušci) Wonder Woman budou v sedmém nebi. Problém ale spočívá v tom, že ještě nejsme u konce.

Abych dokončil svůj "sinusový výklad", krátce po bitevní nádheře opět zavládne zmar. Patty Jenkins sice pořád ohromuje ústředím duem, jehož rozpravy fungují i nadále, všude kolem se ale nadechuje k velkému finále, které je vyloženě na ránu. Jako by nestačilo, že záporáci celou dobu stojí za houby. Poslední půlhodinka na vás nejdřív vytasí pár zvratů, jež jsou buď těžce předvídatelné, nebo úplně stupidní (nebo rovnou oboje), a pak se promění v klišovité digipeklo, které je o úroveň horší než finále Batman vs. Superman.

Na jednu stranu chápu, že je Wonder Woman blockbuster, takže potřebovala "velkolepou" tečku. Na druhou ale strašně zamrzí, že se Warneři nepoučili z minulých filmů a znovu tu máme trikovou apokalypsu nejhrubšího zrna. Tentokrát to navíc (podobně jako u Sebevražedného oddílu) dost bolí také herecky a scenáristicky. A i když Wonder Woman v závěru stihne prodat své poselství a úspěšně dotáhne i romantiku, nejspíš z kina vyjdete s pocitem, že byste někoho nejradši uškrtili.

Wonder Woman mohla být vynikajícím dramatem, v němž se naivní hrdinka pere se složitým světem a občas se připlete do vymazlené akční scény. A možná jím ve svých počátcích i byla. Pak ale někoho napadlo přidat humor, někdo jiný připsal otřepaný závěr a do třetice se jednoduchý příběh nafouknul daleko za dvouhodinovou stopáž. Patty Jenkins i přesto natočila pár scén, jež patří mezi to nejlepší, co DCčkové filmy dostaly do kin. Po ukázce špičkové filmařiny ale vždycky dorazí obří zkraty, za které by se všichni zúčastnění měli hluboce stydět.