Ben Stiller se vrací a fackuje otřesený žánr parodie, který v posledních pár letech trpěl pod náletem všech děsných bijáků, dojáků a dalších ždímaček. Už chyběl snad jen předtočený smích, ale od pádu do téhle propasti nás teď (doufejme že nikoliv dočasně) zachraňuje Tropická bouře. Film, se kterým nahlédnete do zákulisí filmu a vaší bránice. Zatímco minule si režírující a hrající Stiller dělal legraci ze světa modelingu (Zoolander), tentokrát se v jeho zaměřovači ocitla hollywoodská mašinérie. Narážky na adopce vietnamských sirotků, politickou korektnost a herecké primadony však tvoří pouze nepatrnou část dnešního menu.

Veterány z Frat Packu střídají herecká esa první kategorie (dokonce i Owena Wilsona v roli Stillerova agenta nakonec odehrál Matthew McConaughey - ve filmu je ovšem poznat, komu byla postava psaná na tělo) a vydávají se do džungle. Jack Black hraje Jacka Blacka na permanentním tripu, Ben Stiller zkouší variaci na novou hollywoodskou mládež, která se s nadšením vrhá do všeho od remaku Ramba až po Rain Mana, a Robert Downey Jr. osciluje mezi Russellem Crowem a pseudočernošským pózerem. Nic není přiznané, ale popichování létá vzduchem stejně často jako granáty a snímek se rozjíždí takovým tempem, že si ještě v přítmí kina objednáte DVD. Tuhle nálož vtipů zkrátka nejde stíhat a i když Stillerovi občas ujede nějaká podpásovka, u které se nechytá ani nejzavilejší z fandů (občas proto, že to zkrátka není vtipné - nestyďte si to přiznat), v kulometné kadenci se jeden, dva slepé náboje nepovažují za tragédii.

Na rozdíl od dějově primitivního Zoolandera se ovšem děj Tropické bouře láme hned natřikrát. Startovní zákulisní roj, ve kterém můžete střílet situace od boku a jet tzv. "na vlně", střídá výprava do opravdové divočiny a první hádky herců, načež se Stillerův svalnatý ňouma odpojí a vydá se lovit bobříka odvahy. Ve chvíli, kdy ho zajmou barmští povstalci, vedení dvanáctiletým klonem Tonyho Jaa, začne film oškrábávat zbytky ze dna scenáristické misky. Alespoň co se týče Stillerovy role. Všichni víme, jak snadno ten kluk spadne k hloupým vtípkům a celá, v Americe tak hojně kritizovaná "mentálně postižená" linie, je v podstatě zbytečná. Možná je odvážné to takhle rozmáznout, ale jako oslí můstek a scenáristická berlička v samotném ději to funguje mizerně a Stiller je spolu se šňupajícím, prdícím a vystresovaným Blackem jednoznačně tou slabší dvojicí. Možná i proto, že se oba až příliš snaží upoutat pozornost a přehrávají už tak absurdní gagy do bolestivého extrému. Nicméně... a teď to přijde. Jejich ústřely vám ani v nejmenším neseberou úsměv z tváře. A to ani ve chvíli, kdy skupinka bloudí džunglí, vizuální lízátka jsou za námi (otvírák snad trumfuje i napalmovou scénu z Apokalypsy :) a hláškový tep klesne k hranici umělého spánku.

Robert Downey Jr. totiž už pouhou svou přítomností dává najevo, že byste se měli preventivně uchechtnout. Jeho obličejové svěrače a hlasivkové rozsahy s klidem nahrazují kompletní herecký orchestr a ve chvíli, kdy po zuby ozbrojeným rebelům vysvětluje, že je chudý barmský zemědělec a sklízí... olovo (načež dvěma megakulomety rozstřílí vesničku o rozloze čtveřečního kilometru), musí žasnout i největší odpůrce Iron Mana. Downey zkrátka plní vaše uši na tři sta procent a vyhýbají se mu slabší gagy i slepé uličky. Možná ten bídák prostě improvizoval, ale je to právě on, kdo vrací Stillerův příliš ambiciózní opus zpátky k přehlednému a úspěšnému fórování. Ve chvíli, kdy se ostatní začnou brodit dialogovou vatou, Downey přijde a všechno vystřílí armádou one-linerů. Těžko říct, jestli jeho přítomnost působí jako lepidlo nebo naopak drolí film do epizodních zážitků, ale je to právě on, kvůli komu na to půjdete podruhé. A potřetí. Nicméně pokud jste si mysleli, že nahláškovaná australská celebrita s přeoperovaným pigmentem je tím největším pošukem v celém filmu, čeká vás velké překvapení.

Tom Cruise totiž tenhle film produkuje. Tedy film ve filmu. Je to chlápek, co má miliardu dolarů, líbá ruku papežovi a používá slovník přístavního dělníka. Až ho uvidíte řvát a rapovat, možná si vzpomenete na jeho cameo v Magnólii. To byl ovšem slabý odvar - Cruise si ze sebe dělá legraci v každé scéně a i když v dohledu není ani Oprah, ani gauč, Tom zdatně poskakuje na tenkém ledu. Může vás otrávit nebo rozsekat. K jeho cti budiž řečeno, že mnohem pravděpodobnější je druhá možnost - Cruiseova snaha odhodit všechny zábrany není vynucená a jeho hlášky jsou mixem šokové terapie a další vrstvy hollywoodského byznysu, do které film šťourá nenechavým prstíkem. A i když bych ve výsledku ocenil víc střílení do producentů a méně Bena Stillera, telefonujícího v obleku z vykuchané pandy (dlouhá story...), odvaha jít do žánru po hlavě a nebrzdit na semaforech, sama o sobě překonává všechny problémové pasáže. Jinými slovy... It ma-ma-ma-made me happy. :)