Označit Sultana za indického Rockyho by bylo skutečně příliš omezující. Jednak se odehrává dílem v zápasnickém a dílem v MMA ringu, jednak míchá žánry způsobem, na který jsou v Bollywoodu zvyklí, ale fanouškům západní kinematografie to může přivodit mírnou kopřivku. A teď skutečně nemluvím jen o tom, že tu a tam někdo propukne v tanec a zpěv. Celé je to tak trochu komplikovanější, a přesto je Sultan ideálním lakmusovým papírkem, který vám prozradí, jak na tom se vztahem k Bollywoodu vlastně jste. 

Tohle mohu přesvědčivě tvrdit, protože jsem před Sultanem nejen absolvoval několik desítek bollywoodských filmů, ale především asi půl tuctu trailerů na čerstvé letošní hity. Pokud nezvládáte s tolerancí sobě vlastní konzumovat např. asijský mainstream (např. Sha Po Lang 2 alias Killzone 2, to je teď docela v kurzu... nebo třeba filmy Donnieho Yena), pak pro vás bude i Sultan trochu španělskou vesnicí a letošní pecky jako Dishoom (bollywoodští Mizerové) nebo Mohenjo Daro (bollywoodský Spartakus?) vás budou míjet úplným obloukem. Sultanovi byste ale přesto měli šanci dát. Největší filmová událost letošního roku v Indii má totiž čím oslovit i globální publikum. 

V jádru je Sultan sportovním filmem a úvodní nástup v gladiátorském stylu, během kterého nabušená bollywoodská superhvězda Salman Khan za doprovodu epické muziky pošle k zemi řecko-římským způsobem desítku protivníků, je jedna z nejvíc cool věcí, které jsem viděl za posledních pár let. Prostě úvod jako bič, co vás navnadí neuvěřitelným způsobem. Pak ale děj jako by odzoomuje a my se dozvídáme, že MMA v Indii moc nefrčí a jeho hlavní promotér bude muset zavřít krám, pokud tedy nenajde domácí hvězdu, která by do ochozů přitáhla davy. A jeho otec ho pošle za bájným Sultanem, do zapadlé indické provincie, kde se za vítězství nerozdávají miliony, ale traktory značky Escort. Zní to trochu jako Kokosy v pralese (analogií se sportovními filmy bude v téhle recenzi hodně, takže si to koukejte dostudovat!), ale kdo zná Bollywood, ten asi tuší, že se teprve rozpřahujeme. Promotér tu totiž nachází Sultana v depresi a nadváze razítkujícího poštovní lejstra a rezignujícího jak na život, tak na sportovní kariéru. Odpověď na všechny otázky nabízí flashback nějakých deset let nazpátek... flashback, který v měřítku hollywoodského filmu zabere půl druhého dějství.

Proto jsem ostatně v podtitulku vyjmenoval tolik filmů, protože tady se dostáváme do hájemství prvního a druhého Rockyho. Drama střídá tradiční sportovní oblouk s tréninkem korunovaným úspěchem, v tomto případě ovšem zleva přichází i velkolepá romance zdobená tanečními čísly. V bollywoodské tradici se podobným filmům říká masala - v duchu slavného indického koření, které jste jistě ochutnali, pokud jste někdy strčili nohu do indické restaurace. Trochu toho, trochu tamtoho a je z toho velehit. Mezi žánry se v Sultanovi přebíhá velmi lehkonoze a jeden musí obdivovat Salmana Khana, jak se dokáže vysekat v jedné scéně a v druhé nosit třicetikilovou "vanu". Jak umí hrát agilního třicátníka honícího se za každou sukní i zlomeného bojovníka. Jak umí kroutit zadkem v lip-syncovaném popěvku a lámat vazy v následující scéně.

Tenhle kolotoč ale paradoxně pomáhá tempu celého snímku. Pro západní publikum by se z něj klidně daly vystřihnout všechny písničky, ačkoliv ta poslední poměrně klíčovým způsobem posouvá děj kupředu, ale stopáž je tu ten nejmenší problém. Herci se totiž v žánrových vodách pohybují zkušeně a jakkoliv některé od Hollywoodu opsané zvraty působí trochu neobratně, resp. je indičtí filmaři ještě neumí dokonale prodat, v nosném žánru sportovního filmu jede Sultan kupředu s razancí nezastavitelné lokomotivy. 

Zmíněný flashback by vlastně sám o sobě vydal za celý film o vzestupu a pády slavné sportovní ikony. Tady ale vlastně jen vysvětluje, proč je Sultan na dně a musí se od něj odrazit. Tady už přecházíme spíš do hájemství Rockyho Balboy, kdy se v tomhle případě čtyřicátník musí vytrénovat na to, aby stačil v MMA ringu mladíkům a ikonám sportu. Dál už snad nebudu prozrazovat, snad jen dodám, že v ringu znovunalezený Salman Khan narazí třeba na MMA hvězdu Tyrona Woodleyho nebo na hlavního záporáka z Undisputed 3 Marko Zarora. A choreografové série Undisputed se postarali také o choreografii akčních scén. To je tak, když jsou producenti osvícení a povolají si na řemeslo opravdové odborníky.

Sami ovšem moc dobře vědí, co dělají, protože vás dovedou tři hodiny ždímat emoce - a to jak na frontě beznadějné romantiky, tak na té sportovní, kdy držíte pěsti po každé větší ráně a chcete, aby hrdina povstal a šel zase protivníka rozebrat na součástky. Akce sice nedosahuje kvalit třeba Warriora, vzhledem k Salmanovým zkušenostem se tu recykluje jen pár signature chvatů, stejně tak hlavního hudebního motivu si užijete dosyta, ale funguje to až do poslední minuty a s každým dalším "nástupem" se vám zježí chlupy na celém těle. Sultan funguje, ba z něj přímo čiší taková ta filmová radost, co umožní přehlédnout drobná zaškobrtnutí.

Zní to paradoxně, mluvím o nadšení z čistokrevné filmařiny u projektu, který je vykalkulovaný na to, aby se stal hitem roku, ale to je asi tou exotikou - natolik jinou a přitom dostatečně přístupnou. Sultan je parádním sportovním filmem, slušnou romantikou a průměrným dramatem. Ale když tyhle zdánlivě protisměrné ambice smícháte, pořád z toho leze snímek, který se může víc spolehnout na svoje silné stránky a umí schovat ty slabší. 

Přehrajte si trailer Z kina jsem odcházel nadšený, leč poněkud obezřetný, abych hned nezačal hlásat, že je teď Bollywood přístupný západním masám. Mám totiž pocit, že Sultan je výjimečným zbožím. Ne nutně určeným na export, jenom prostě hrajícím na strunu, která bude znít nám Evropanům hodně příjemně. Jeho občasná civilnost občas skoro naznačuje, že je to celé "podle skutečných událostí", zároveň je ale Sultan cheesy dojákem až do morku kostí. Hodně zdánlivých protikladů, ale v základu je snímek stejně pevný a rozhodný jako jeho hlavní hrdina. Jen škoda, že tohle indické zboží se bude muset do českých krajin pašovat na placatých discích a po internetových kabelech. Kino s osolenými repráky totiž téhle podívané sluší nejlépe.