Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.
Sama | 2017
csfd  
US premiéra: nestanovena
CZ premiéra: 21.09.2017
režie: Otakar Faifr
hrají: Luba Skořepová

Sama: Recenze


ikona
Rimsy
luba skořepováotakar faifrsama
Rozloučení slavné herečky proběhlo víc než důstojně... 

Úvodní záběry filmu lákají na klasický biografický dokument, velmi rychle ovšem zjistíme, že se tady odehrává něco víc. Filmový debut divadelníka Otakara Faifra je totiž posledním poselstvím, které ve svém bohatém životě chtěla předat legendární Luba Skořepová. Slavná herečka Národního divadla byla aktivní i po devadesátce a rozhodla se podělit o svou vizi stárnutí a smrti. V době, kdy byl film v postprodukci, už na tom byla zdravotně špatně a loni před Vánoci zemřela. Faifr rozšířil její myšlenky o lehce dokumentární prvky, a tak tu máme neobvyklý snímek, jakýsi experimentální dokument, který zároveň plní funkci epitafu.

Zpočátku sledujeme zestárlou herečku, která v posledních letech života zůstala sama. Jediný smysl má pro ni hraní, ovšem okolí už na ni jaksi zapomnělo. Skořepová je jedinou postavou tohoto příběhu a téměř neopustíme její byt. Sledujeme její myšlenky týkající se stárnutí, smrti a osamělosti, s nimiž se však vitální stařenka nehodlá smířit. Ví, že co si sama nezařídí, to mít nebude, a tak se ze všech sil snaží ještě na sklonku života něco dokázat.

Tvůrci si naštěstí uvědomili, že by lamentování nad složitostí stáří celovečerní stopáž neutáhlo - vždyť na vystižení tohoto tématu stačila Špátovi pouhá čtvrthodinka v Respice finem. Přidání dějové linky o realizaci nové hry proto zaběhlý obraz příjemně naruší a osvěží. Celý tento koncept připomene Zelenkovy mystifikační dokumenty, kde nevíme, co je vlastně pravda a co fikce. Tady ovšem ve výrazně komornější podobě; forma obsahu zřetelně ustupuje a Faifr se do žádných experimentů nepouští.

Hlavní linka se Skořepovou a její snahou zburcovat ze svého bytového útočiště okolí je protkaná archivními záběry z filmů i z jejího soukromého života, a to za zvuků písní Jany Kirschner. Dynamika titulního děje je tím trochu násilně potlačována, neboť tyto pasáže obvykle působí jako až příliš výrazné emoční uvolnění. Dávají však smysl z pohledu toho, že se jedná o poslední audiovizuální počin Skořepové, a tak přidávají k fiktivnímu příběhu i prvek dokumentárního ohlédnutí za jejím životem. Výstižnější epitaf si populární herečka snad ani přát nemohla.

Komentáře

  • Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
VSTOUPIT

Verdikt

avatar7/10

Rimsy

Ve své poslední roli Luba Skořepová přemítá nad stářím, osamělostí a vidinou blížící se smrti. Ani v předem prohraném boji se nevzdává a ukazuje, že i v pokročilém věku můžeme mít dostatek vnitřních sil. Film balancuje na pomezí dokumentu a hraného dramatu a nenápadnou formou nabízí dostatek podnětů k zamyšlení.


© copyright 2000 - 2024.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace