Cival

Nevím, jestli Wes Craven přímo dohlíží na výrobu trailerů ke svým hororovým předělávkám - ale nepřekvapilo by mě to. Všechny jeho poslední upoutáky totiž spojuje pečlvá hudební dramaturgie, často překvapivá a odvážná. U prvních Hor to fungovalo výborně, u druhých výrazně hůř, experiment v The Last House on the Left je ovšem perfektní. V první minutě se ho nedočkáte, v té se jen zadělává na průměrný horor o opuštěném domě, mrtvých slečnách a brutální vendetě. Jenže pak se rozezní jemná hudba. A místo klasické hororové sekanice přijde teskná indie předělávka klasické pecky od Guns'n'Roses Sweet Child O'Mine. Efekt možná není dokonalý. Bát se nebudete. Ale tenhle odvážný úkrok rozhodně pobaví, potěší ve své originalitě a v neposlední řadě nadchne několika velmi chytlavými momenty, které se určitě budou počítat k tomu nejzajímavějšímu z letošní trailerové sezóny (např. pasáž ve sprše). Nedá se z toho vyčmuchat nic moc o úrovni filmu... ale na to je koneckonců času dost.