Roztomilá kukadla Amandy Seyfried jsou zpět v další letní romanci. A tentokrát s nimi pojedeme rovnou do Verony, města Romea, Julie a zamilovaných žen, které si pod Juliiným balkónem vylévají srdce při psaní dopisů. Tahle tradice s psaníčky, žádajícími o radu v milostném životě, zaujme mladou novinářku (Seyfried) natolik, že se stihne připlést k jednomu přes 50 let starému dopisu. A než se naděje, rozpoutá pátrání po dávné lásce, při kterém možná sama zjistí, s kým by měla strávit pár nadcházejících desetiletí.

Zní to možná trochu překombinovaně, ale vězte, že Dopisy pro Julii jsou velice úhlednou romantikou. Přemístili jsme se sice do dalšího italského města (Řím a Benátky už toho mají za sebou dost), najdete v nich nicméně tu samou prosluněnou atmosféru a ta samá klišé, jakými se „chlubí“ každý podobný výlet do těch hezčích částí Evropy. Akorát skoro všechno musíte vynásobit dvěma, protože se na plátně scházejí dvě generace, které si navzájem udílejí cenné rady o té pravé a jediné lásce.

Dopisy díky tomu získávají pár svěžích momentů a občas potěší i jejich letmé provázání se slavným Shakespearovým příběhem, nikdy to ale nestačí k tomu, aby vybočily ze zapomenutelného průměru. A to je trochu škoda, protože by si námět zasloužil víc péče. Scenáristé i režisér ale zoufale odmítají využít hezké lokace a slušné herecké obsazení k nějakým nečekaným odbočkám. Postupně si tedy odškrtáváte všechny nutné dějové zákruty, brodíte se v italských předělávkách známých hitů, a divíte se, že si Vanessa Redgrave zase jednou našla docela fajn roli (na Ten večer se zapomíná obtížně).

Film ale drží nad vodou hlavně mladší ročníky a fakt, že jim přes veškerou otřepanost a předvídatelnost zápletky budete fandit. Amanda Seyfried sice opět hraje trochu roztržitou dívku, která moc přemýšlí a málo koná, za hodinu čtyřicet vás ale v téhle roli omrzet nestihne. A nehrozí to ani u Christophera Egana (seriál Kings), který je při svém pokusu o měknoucího hulváta dřevěný přesně tím způsobem, kdy je zábava ho sledovat. Dopisy pro Julii jsou tak nakonec jen další zaměnitelnou romancí, mají ale všechny ingredience nenáročného letního „chick flicku“. Zlobit se na ně tedy můžeme maximálně za nedostatek ambicí, což je vzhledem k odkazu Romea a Julie trochu ostuda.