On to Zack Snyder vlastně myslí dobře. Sice nenatočil jediný film, nad kterým bych jásal, ale vždycky obdivuju jeho fandovskou snahu. Ačkoliv by měl točit spotřební filmy pro masy (protože dostává rozpočty, jež se bez širšího diváckého záběru nevrátí), na rozdíl od mnoha režisérů na to opakovaně kašle. Snyder si chce prostě hrát. Chce oživovat ikonické momenty, chce prozkoumávat zajímavé nápady. A to tak usilovně, že tím vždycky trpí výsledný produkt.

Vynikající blockbuster by měl mít přístupné postavy a promakaný příběh, což jsou věci, s nimiž si Snyder jednoduše netyká. Jeho hrdinové většinou dost kulhají a děj je spíš přehlídkou zatraceně cool zastávek, mezi nimiž občas vyskočí "přetáčení-hodná vata". I přesto se Watchmenům, Muži v oceli nebo právě Batman vs. Superman nedá upřít působivost. Snyder ví, jak vám vypálit záběr do paměti, a vždycky se vydává cestou, na kterou by se jiní režiséři vykašlali. Protože jak jinak vysvětlíte depresivního Supermana a zabijáckého Batmana?

Diváci jsou zvyklí na hrdinského Muže z oceli a rozvážného Temného rytíře, což Snydera logicky dovedlo k tomu, že by na to měl jít z opačné strany. V BvS tak servíruje Supermana, jenž se z pohodového života v Kansasu přesunul k ochraňování celého světa. A protože se píše rok 2016 a západní společnost si ujíždí na paranoie z věcí, kterým tak úplně nerozumí, logicky v něm nalezne veřejného nepřítele číslo jedna.

Superman přitom není optimistickým pohodářem, který nad tím jen mávne rukou. Mediální masáž ho dost žere a víceméně z něj dělá trosku, s níž pak může snadno manipulovat Lex Luthor. V kině to samozřejmě bylo dost ploché, rozšířená verze filmu ale přihazuje dvě důležité scény. Zaprvé dostanete Clarka Kenta, když "jen tak" volá mámě, protože potřebuje slyšet, že bude všechno ok. Lidštějšího momentu se filmový Superman zatím nedočkal a je škoda, že ho většina lidí neuvidí. Zadruhé je pak odhalen původ věty "Jsi můj svět.", jíž táta Kent Clarkovi popíše svoji lásku k mámě Kentové. Jistě, stavět film na radě od ducha je krapet na hlavu. Právě tady ale peskovanému spasiteli dojde, že by se měl na všechno kolem vykašlat a poslouchat jen své nejbližší - celý svět je totiž moc velký a ustrašený na to, aby mu šlo vyjít vstříc.

Snyderův Superman tak má hodně daleko do tradičního "majáku naděje". A film mu hází pod nohy klacky, na které se svojí supersílou prostě nestačí. Výjimečně nejde o to, že musí něco zvednout nebo někoho praštit. Musí si ujasnit, co bude sakra dělat, a správně dojde k tomu, že by měl být tak trochu sobec. Ano, Snyder to celé zahrabal pod tunu balastu, ale stěžejní idea "rozhoduj se podle sebe a ne podle veřejného mínění" tam zkrátka je. A podobně odvážné je i nové pojetí Batmana, jenž po osmi celovečerních filmech "konečně" sešel z cesty.

Snyder jde s Brucem Waynem vlastně dál než Návrat temného rytíře, který film tak nešikovně cituje. Jeho Batman pohlíží do tváře veškeré dnešní hrůzy... a místo boje za náročná morální vítězství rezignovaně zabíjí. Po dvou dekádách obětí a minimální známky úspěchu se sice stále považuje za hrdinu (i když se Alfredovi snaží namluvit opak), v podstatě ale jen čeká na čin, po kterém by svoji kariéru mohl prohlásit za úspěšnou. No a v tu chvíli se objeví nevyzpytatelný supermocný emzák. Může někdo Bruce vinit z toho, že si z něj sobecky a zaslepeně udělá spásný cíl?

Zastavení "nebezpečného" Supermana zní jako parádní životní výhra, ve finále má ale Batmanův střet se Supermanem zcela opačný efekt. Bruce si při kontroverzním výkřiku uvědomí, že se opravdu proměnil ve zločince. Že nemá daleko do muže, který zabil jeho rodiče, ačkoliv se zapřísáhnul, že naopak doroste v zásadového ochránce pořádku. Stejně jako Superman si tedy ve filmu sáhne na dno a konečně se od něj odrazí. Bohužel to ale skoro nikdo neřeší, protože Snyder klade důraz jinam a nedokáže tak správně nasměrovat diváckou pozornost.

Proč je ve filmu třeba Wonder Woman? Jasně, je skvělá, za rok bude mít sólovku a je potřeba budovat Justice League, ale stačilo by pár úprav a sympatická amazonka by se mohla zcela vyškrtnout. Její největší přínos je v tónovém balancu - sem tam zahláškuje a docela si užívá finální bitvu, v níž si Superman ani Batman moc nevědí rady. Jinak ale jen ředí zápletku, která mohla s klidem stát na třech postavách.

Kdo je posledním důležitým protagonistou? Ano, Lex Luthor. Jeho plán na zastavení Supermana je možná dost překombinovaný, v tříhodinové verzi BvS nicméně dává o něco větší smysl. Lex chce na rozdíl od svého otce plně rozhodovat o svém životě, takže nesnese existenci "božské entity", kterou Superman přestavuje. A jelikož jsou oba titulní superhrdinové na dně, celkem snadno je skrz spálené mrtvoly a zabíjení Batmanových úlovků postaví proti sobě.

Po vrácení řady scén, které dokreslují úvod v Africe a další pátrání, je sice jasné, že Clark, Lois i Bruce Lexovy machinace rozklíčují. Problém však spočívá v tom, že se svými zjištěními nic neudělají, protože přijde (vítaně šokující) scéna v Kapitolu a všechno, co se do té chvíle událo, je do velké míry irelevantní. Snyder musí vytasit asi nejzbytečnější scénu filmu - vizuálně poutavou, ale jinak bolestivě klišovitou potyčku ústředního dua. A pak už se rychle běží vstříc digifinále, které je taktéž méně zajímavé než podrývání slavných postav.

Zkrátka, ehm, klasický Snyder. Nahodí správný směr, vymyslí spoustu oslnivých momentů (úvod v Metropolis je pořád famózní!), a když se zaměříte na jeho úmysly, najdete jasnou snahu o něco nového a neokoukaného. Jenže mu ze střižny vždycky vyleze ambiciózní film, jenž to v řadě věcí zabalí na půli cesty a není dvakrát přehledný a scenáristicky doladěný. Místo vstřícného bijáku pro každého, kdo se vydá do kina nebo zapne televizi, jsme tedy dostali mohutný fan-service, který stojí na depresivním prozkoumávání zlomených superhrdinů. Já osobně s tím nemám zas takový problém - lepší než koukat podvacáté na to samé a navrch je tu kupa pomrknutí, která si pořád dokážu užít. Rozhodně ale chápu, že tenhle přístup většinu diváků nebaví a chtěli by jasněji nalajnovaný a tematicky pestřejší akční nářez. Inu... třeba příště. Teď tu máme jen vyhraněnou depku, která je v rozšířené verzi o něco smysluplnější, zároveň se však kvůli ohromné stopáži trochu vleče. Takže vlastně remíza, u níž byste měli být jen v případě, že vás netrápila kinoverze. (7/10)

Asi vás nepřekvapí, že si Snyder na blůčku pohlídal obraz a zvuk. Zklamání ale přinášejí (kompletně otitulkované) bonusy, na kterých se nikdo nepředřel. Na disku s kinoverzí jich najdete celé dvě hodiny, jejich informační hodnota je ale tak mizerná, že z toho jde hlava kolem. Na úvod potěší vidět natáčení medailónků se členy Justice League a určitě si dejte 22 minut s Batmobilem a 7 minut v Batcave. Zbylých 8 featurettů ale omílá dost jasné věci a nevypadne z nich nic, o čem byste chtěli vyprávět kamarádům.

Kde je důkladnější historie Batmana se Supermanem? Kde je geneze celého projektu? Kde je určitě složitý casting? Kde je něco o Snyderových úmyslech s celým DC vesmírem? Chápu, že se dnes obsáhlé bonusy moc nenosí, ale zrovna tady byla příležitost jít hlouběji a dát fanouškům záplatu za rozporuplně přijatý film. Místo toho je tu akorát spousta povídání s producenty a dvacetiminutové velebení Wonder Woman (její sólovka bude recyklovat?), takže si Blu-ray pořiďte jen v případě, že si chcete zopáknout film nebo nakoukat jeho tříhodinovou verzi. Sám o sobě tenhle release moc peckoidní není.

Obraz: 2,40:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: Dolby Atmos anglicky, DD 5.1 česky
Titulky: české
Datum vydání: 20.7.2016
Cena: 358,- (DVD), 538,- (BD), 628,- (3D BD + BD), 718,- (3D BD + BD + BD s prodlouženou verzí), 798,- (BD + BD s prodlouženou verzí v Digibooku), 808,- (3D BD + BD + BD s prodlouženou verzí ve Futurepaku), 808,- (UHD BD + BD)

Za zapůjčení disků na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.