Přiznám se, že bych raději měsíc kydal hnůj v jednom nechvalně známém kravíně na Vysočině, než abych si tuhle komedii za pár dnů dobrovolně pustil na Netflixu. Stejně ale nemůžu hodnotit nejnižší možnou jednou odpadovou hvězdičkou. Ta je totiž designovaná pro filmové zhůvěřilosti, které je schopný zrecenzovat akorát Rimsy, a Zoufalky přece jenom nějaké řemeslné kvality mají. Premisa o jedné zoufalé slečně (Nasim Pedrad jsem míval na SNL rád), která sebere svoje protivné kamarádky a jede do Mexika, aby zabránila panu Božskému v přečtení vše měnícího mailu, je každopádně zoufalá. Byť padání na hubu a přítulný delfín nedosahují exkrementní úrovně nejdebilnějších sandlerovek, stejně si troufnu tvrdit, že komedie vytvořená na míru pařícím ženám s dočasně sníženou kognitivní funkcí bude stát za ho*no.
Jinak myslím, že ten černoch vystupoval v klipech u Barta Bakera.