Pamatujete, když se o M. Night Shyamalanovi říkalo, že z něj bude další Steven Spielberg? Já ano. Dokonce jsem si to schválně našel, a bylo to přesně v době premiéry jeho mysteriózního sci-fi thrilleru Znamení. Zatímco dnes je režisér a scenárista známý spíše pro své šokující zvraty, jako předvedl asi nejlépe v Šestém smyslu, a jako se později snažil zopakovat ve většině svých pozdějších filmů, Znamení z tohoto přístupu maličko vybočují. A možná právě proto jsou i po letech tak fajn a jejich odkaz je znát na hromadě současných „alienských“ sci-fi potažmo hororů.

Najednou tady byl film, který od prvních vteřin evokoval něco mezi hitchcockovskou paranoiou a spielbergovskou sci-fi, ve kterém se napětí budovalo velice pečlivě, pomalu a metodicky. Film, který zdatně míchal rodinnou tragédii v pozadí se zdrcující krizí víry a do toho postupně uvolňoval do příběhu čím dál více klasických vodítek odkazujících na filmy o mimozemšťanech a invazích.

Místo cestou tradičního blockbusteru jako Den nezávislosti se Shyamalan rozhodl vydat po vesměs vlastní ose a byť z nich budete ten vliv Stevena Spielberga cítit na hony daleko, Znamení rozhodně nejsou ani následovníkem E.T. Mimozemšťan, ani předchůdcem Války světů. Snímek s Melem Gibsonem a Joaquinem Phoenixem (mimochodem oba zde předvedli jedny ze svých nejlepších výkonů v kariéře) byl v mnoha ohledech sevřenější, komornější a ze samotné podstaty taky soustředěnější. Na místo, na čtveřici hlavních postav, na jejich vnímání toho, co se děje kolem nich, a pak na jejich způsob boje proti neznámu.

Jak už jsem zmínil na začátku, fanoušci moderních hororů, jako je Tiché místo, nebo chytrých dramat o blížící se apokalypse typu Nech svět světem, budou u Znamení slintat blahem. O to víc, pakliže je třeba dlouho, nebo nedej bože nikdy (!) neviděli. Nejen, že tu režisér stále ještě evidentně překypoval láskou k řemeslu a úctou k těm, kteří jej k filmům přivedli, proto taky tolik záběrů doslova křičí stará škola. Zároveň se zde ale krásně pracuje s tím, jak postavy de facto obyčejných civilistů musí postupně přijít na to, čemu vlastně čelí, a jak se můžou bránit. Tedy samozřejmě až poté, co v jednom ze zlomových momentů snímku Gibsonův bývalý farář Graham prohlásí, že je na čase zapnout televizi.

Právě Gibsonův netradiční hrdina tady je do velké míry hnacím motorem. Zapomeňte na akční modly typu Riggs nebo Šílený Max, Gibson zde předvádí až mimořádně tlumené herectví, které ovšem do příběhu pasuje dokonale. Phoenix se tomu pak krásně přizpůsobuje, byť jeho postava má a taky působí o řád energičtěji. Velkou pochvalu si pak zaslouží i dětští herci Abigail Breslin a Rory Culkin.

Co si pak rozhodně zaslouží taky zmínku je Howardova hudba. Nejprve tedy její chvílemi až hlasitá absence. Spousta dialogů, zejména zkraje filmu, se musí obejít bez ní, což samo o sobě navozuje nevšední a varovnou atmosféru. Když už se však hudba spustí, dokonale podtrhuje dění, ať už je to mrazivá naháněčka kukuřičným polem, nebo samotné finále, které se u mě řadí k Shyamalanovým emocionálním vrcholům.

Nic z toho by samozřejmě nešlo bez skvělého scénáře, a právě v tom vidím ten největší rozdíl oproti režisérově současné tvorbě. Ta totiž často stojí na skvělém počátečním nápadu nebo konceptu, který ale záhy nemá kam dál jít. Jako by si režisér nevěděl rady, jak má svůj příběh zakončit, protože se tak rychle nadchl pro další originální zvrat, že mu nezbyla trpělivost na nic víc. Znamení jsou přitom především nosný příběh s plnokrevnými postavami, na který je teprve poté nalepen onen mystery box. A ano, ve srovnání s Pastí, Časem nebo třeba Skleněným jsou taky neporovnatelně lépe natočeny.

Nicméně ano, bývaly doby, kde byl Shyamalan označován za dalšího Spielberga, a na jeho filmy se všichni regulérně těšili, protože měl za sebou tři parádní originální hity a představa, že by tomu někdy mělo být jinak, nebyla moc reálná. O to větší facku tak filmový svět dostal hned o dva roky později, když do kin dorazila Vesnice, první z režisérových, řekněme rozporuplně přijatých snímků. Ale to už by bylo zase na jiné povídání. Mě teď zajímá, jak na Znamení pohlížíte vy, jestli je znáte jen díky scéně ze Scary Movie 3, nebo se třeba řadí k vašim oblíbeným. Diskuze je vaše.