Kdybych měl sestavit žebříček nejpřeceňovanějších režisérů, Eli Roth by na něm byl hodně vysoko. V Hollywoodu funguje už skoro pětadvacet let a já mám celou dobu pocit, že spíš mluví o tom, jak má filmy rád, než aby ty dobré točil. Nebudu tvrdit, že jsem od něj viděl všechno, ale dobrou polovinu věcí ano a nenajdu mezi nimi jedinou, kterou bych považoval za vyloženě vydařenou. Na druhou stranu jeho tři roky starý Den díkůvzdání byl fajn a Rothovi se v něm povedlo stylově navázat na poetiku osmdesátkových slasherů a jeho fanouškovství tu pomáhalo. A teď je tu Zmrzlinář. A my se vracíme zpátky do reality. 

Tahle hororová komedie, pokud se tedy budu držet oficiálního zaškatulkování, vlastně ničím zásadním nikdy nelákala. Nejsou tu zajímaví herci, vizuálně to v trailerech působilo poněkud lacině a Roth od začátku o své novince mluvil jako o krváku. No a to přesně dostaneme. A nemyslím si, že to stačí na dobrý, nebo alespoň průměrný film. 

Zmrzlinář: FOTOGALERIE

Do malého městečka přijíždí usměvavý zmrzlinář s pedofilním knírkem a začne prckům rozdávat dobroty. Když se pak ozve z jeho vozu otravná písnička, děti vyrazí masakrovat dospělé. A to dělají až do konce. Ve Zmrzlináři se nic jiného neděje a v jádru s tím asi problém nemám. Hororový žánr skrývá různá zákoutí a splattery, tedy filmy stojící na krvi a brutalitě, sem bezpochyby patří. Jenže v případě Zmrzlináře tu skutečně nenajdeme nic jiného, mnohem horší však je, že ani v tom jediném, co chce divákům nabídnout, nefunguje. 

V jedné ze zahraničních recenzí se psalo, že by byla asi mnohem větší zábava sledovat, jak Roth se svou partou tuhle koninu točí, než se na to dívat, a víc bych snad ani souhlasit nemohl. Necelou hodinu a půl dlouhý film na nic nečeká, rozdá se zmrzka, představí se postavy, jejichž jména může člověk s klidem okamžitě zapomenout, a pak nastane noc. A jakmile roztomilá holčička začne řezat mamince hlavu pilou a místnímu zubaři vrazí jeho ratolesti do ucha vrtačku, víte, na čem jste. Až do samého konce. Zmrzlinář je přehlídkou kreativní brutality, nebo by jí spíš být chtěl. Kecal bych, kdybych tvrdil, že je úplně nudná, protože  to by nebyla pravda, Rothovi se povedlo vymyslet pár nápaditých způsobů, jak někoho hodně ošklivě sprovodit ze světa, ale někdy ve třicáté minutě už jsem si začal pokládat otázku – to má být jako všechno? A jo. Bohužel je. 

Přehlídka vyhrocených násilností se sice pokouší balancovat na hraně mezi hnusem a legrací, jenže to na celovečerní film vůbec nestačí. V podstatě by se dal Zmrzlinář rozdělit na epizody. Masakrujeme ve třídě, krájíme lidi ve školních chodbách, rozjíždíme krvavé orgie na dětském hřišti a někdy po hodině zjistíme, že to celé možná mělo mít příběh a nějakou pointu, která ale ve chvíli, kdy na ni přijde řeč, už nejspíš nebude nikoho zajímat. Pokud by vás nelákala představa sledování hodiny krutého zabíjení, nenajdete tu nic. A teď pozor, s tím krutým zabíjením problém nemám, k tomuhle žánru to patří, naneštěstí Roth zkrátka do Zmrzlináře nedal vůbec nic dalšího. Občas je to víc krvavé než před minutou, občas trochu vtipnější. Bohužel většinu stopáže spíš repetitivní a ve výsledku unavující. A nudné. 

Jak může být film, ve kterém se strkají zubařské vrtačky do uší a lidem se patlá lepidlo do ksichtu nudný? Jednoduše. Nic dalšího v něm není. Zmrzlinář možná v někom vyvolá pocit hnusu, ovšem na to, aby fungoval jako děsivá podívaná, je příliš přestylizovaně barevný a absurdní. Že by pak v někom vyvolal skutečný strach, to si snad ani představit nedovedu, protože Roth se ani nesnaží budovat atmosféru,vymýšlet lekačky nebo gradovat tempo. Od prvního zářezu pilou se tu děje pořád to samé a pak to skončí. A není to strašidelné, napínavé a ani zábavné. Počítám, že tvůrci tak trochu doufali, že stvoří brakový film, který si parta kámošů pustí na párty a bude se královsky bavit u jeho brutality. Spíš bych ale čekal, že po půl hodině půjdou lidé na téhle párty hledat Dostihy a sázky, nebo konečně opravit tu kapající baterii ve dřezu.... 

Proč tedy ty tři body? No… je to krátké, třináctiletý Charlie Zeltzer v hlavní roli se celkem snaží a drcení hlav houpačkou mě pobavilo. Nic dalšího mě nenapadá. 

p.s.: Možná jste zaznamenali kauzu, kdy Eli Roth tvrdil, že všechny sekvence z reklam na zmrzlinu pojaté jako starý disneyovský animák kreslil sám. A pak se ukázalo, že mu vypomohla AI a on se z toho pokusil vykecat. No a zpětně mi celý Zmrzlinář připadá jako film, který místo člověka stvořila umělá inteligence, když jí někdo řekl, že chce krvavý horor s trochou černého humoru, který bude barevný a děti v něm budou vraždit rodiče… No ale možná by byl zábavnější než tohle.