Sean Penn je dnes hereckou stálicí a ať už si o výběru jeho posledních rolí myslíte cokoliv, ne vždycky dělal všechno pro to, aby mohl rozšířit svou sbírku Oscarů. V době natáčení Zlých hochů mu bylo pouhých třiadvacet let a už tehdy dokázal, že si své místo v Hollywoodu zaslouží.

Zlí hoši je drsný film o drsných lidech, kteří si ještě sice nemohou v Americe legálně koupit pivo, to jim ale nebrání v tom, aby vám na ulici nedali kvůli pár dolarům pořádně po držce. Rick Rosenthal, jenž natočil třeba druhý Halloween (ten po Carpenterovi) nikdy nebyl nijak zvlášť zajímavým režisérem, v tomhle případě ze sebe ale dostal víc, než by kdokoliv při pohledu na jeho filmografii čekal. Se svými hrdiny se nemazlí a nesnaží se diváky přesvědčovat, že za tou gangsterkou slupkou jsou vlastně hodní hoši, kteří jsou obětí společnosti. Mick, Paco i téměř všichni ostatní mladiství kriminálníci jsou hajzlové a hlavnímu hrdinovi budete možná fandit jen proto, že to je jednoduše jen o trochu menší parchant než jeho protivník.

Vězení pro mladistvé je vůbec místo, kam byste se nechtěli podívat. Už je rituály spojené s vítáním nových klientů člověku naženou husí kůži a nekorunovaný král kriminálu s ksichtem a figurou debutujícího Clancyho Browna (záporák z prvního Highlandera) také moc nadšení nevzbuzuje. O to víc pak člověka baví sledovat, jak si Pennův hrdina vybojovává své místo na slunci v tomhle pekle. Vrcholem je však poslední půlhodina, kdy se oba nepřátelé setkají za mřížemi a napětí z filmu doslova teče. Závěrečná rubanice, při níž teče krev proudem, je pak už jen bonusem. Zároveň je ale třeba říct, že Zlí hoši jsou pořád především herecký film, který spoléhá na zajímavě napsané charaktery a jejich vynikající tehdy mladé představitele. Jednoduše dobrá práce ve všech směrech a jedno z nejzajímavějších vězeňských dramat, na které se neprávem zapomíná.