Jak vtipně se dá trailer podchytit, řešíte-li vztah se dvěma muži podle výše nastíněného mustru? Prvnímu věnujete jednu polovinu, druhému zbytek času. Prvního vykreslíte jako mamlase, který vám nemá co říct a pravděpodobně skončí na skládce vašich dějin, druhý je sympaťák až za hrob a chcete ho. K prvnímu nepustíte žádnou hudbu (a když už, bude prvoplánově divná) a rozhodnete se s ním za absolutního ticha dlouho mluvit tím divným způsobem, jakým se v nezávislých festivalových filmech mluví. K druhému se citově vážete a proto to rozbalíte ve velkém stylu – do éteru vhodíte hned dvě melancholické pecky, krásně na ně nastřiháte obrazovou montáž a v mezičase necháte do repráků hřmít charismatický vokál Petera Sarsgaarda. Do toho vetknete spousta pravd o životě a dvě tři nenápadné srandičky na téma „ještě jsem to nedělala“, které začnou být vtipné až ve chvíli, kdy se objeví ten pravý. Do té doby jsou jen tragickou vsuvkou v romantickém filmu, který se zpočátku zdá býti tak tuctovým, jak jen to jde, aby vás postupem času nechal utopit v opravdu příjemné náladě, která jen tak nezmizí. Proto máte-li rádi onu podivnou nezávislou srandu, kterou se vyznačuje třeba Malá Miss Sunshine a tepe ve vás srdce milovníka romantických komedií, pak s trailerem nebudete mít nejmenší problém. Máte rádi psy? Pak ho možná budete mít i upřímně rádi. A pak že s malým nezávislým kašpárkem nejde zahrát velké divadlo ;).