Paul Newman a John Huston natočili spoustu výborných filmů, ale asi bychom v jejich filmografiích jen těžko hledali něco, jako je Život a doba soudce Roy Beana. Film se sice oficiálně řadí do westernového žánru, ale k John Wayneovi, Vinnetouovi a Clintu Eastwoodovi má dál než Martin Kotík do Hollywoodu. Přesto, nebo možná právě proto, si ho nejvíce užijí lidé, kteří mají westernové klasiky nakoukané. Huston s Newmanem totiž natočili film, který sice svým způsobem celý westernový žánr malinko zesměšňuje, avšak zároveň mu skládá obrovskou poklonu.

Scénář v sobě totiž kombinuje klasické westernové motivy s neuvěřitelně nostalgickou a melancholickou atmosférou. To, co začíná jako obyčejný western s trošku netradičním hrdinou v hlavní roli (Roy Bean je i přes fakt, že prosazuje zákon, pěkná svině), se postupně mění na vyprávění o tom, jak starý západ, jenž pro někoho představoval zidealizovanou absolutní svobodu, pro jiného místo, kde člověk nemá šanci přežít a pro dalšího část země, kde dá se ukrýt před spravedlností, pomalu mizí. Roy Bean tu sice během let dokázal s pomocí své pušky, šibenice, pár přátel a medvěda vytvořit něco, čemu se říká civilizace, ale nakonec musí být i on – jako vzpomínka na staré časy, kdy si každý mohl dělat co chtěl – zadupán do země.

Život a doba soudce Roy Beana je film, který dokáže diváka rozesmát, rozesmutnět a někdy i dojmout. John Huston tu zkombinoval několik žánrů dohromady, ale přechází mezi nimi naprosto plynule. Pro někoho může být sice poměrně obtížné naladit se na dost newesternovou atmosféru, ale jakmile se člověku Roy Bean dostane pod kůži, už nepustí. Film má určitě spoustu mušek, ale za tu neopakovatelnou atmosféru, výbornou hudbu, klasicky dobrého Newmana a půvabnou Victorii Principal rozhodně stojí za to udělat si na tuhle originální podívanou čas. Život a doba soudce Roy Beana sice rezonuje a dozrává poměrně dlouho, avšak po nějaké době si člověk stejně uvědomí, že mu Bean, opilý méďa, psychopatický albín Bob a bájná slečna Lily zatraceně chybí a že mu s nimi bylo vážně dobře. Takže VIM bez debat.