Tržní reporty občas zmíní výdělečnost filmů, které si pro sebe točí bohabojná část Ameriky. Kina ve švech nepraskají, ale stačí to, a halíře postupně dělají talíře. A miliony. Projekty Angel Studios a jim podobných postupně nasávají hollywoodské renegáty a nebo hvězdy nižší svítivosti. A dá se předpokládat, že Zero A. D. (tedy jakýsi bájný neexistující „rok nula“) bude až do Gibsonova pokračování Umučení Krista jedním z nejnavštěvovanějších. Zejména mezi americkými evangelikály a stoupenci MAGA mu totiž pomůže kryptická pověst Zvuku svobody a jména režiséra Alejandra Monteverdeho a prominentního kritika padlého Hollywoodu, herce Jima Caviezela. Ten se v této archetypální podívané nechal obsadit do antirole tyrana Heroda a pod vrstvou latexu dosáhl parametrů hodných Snokea z osmých Star Wars. Příběh už je desítkami zpracování hodně vytěžený, o nové vizi se dá mluvit jen stěží, ale pomineme-li římské přilby jako od Verdunu, je jinak vizuál poměrně neurážející. Nečekejme žádnou reinterpretaci (ve stylu „Caviezelův Herodes je otcem Caviezela-Ježíše z Umučení“), cílové publikum ocení, když je všechno bezpečně na svém místě. A my na MovieZone pro změnu oceníme, že hřivny z Vánoc kinařům umožní přežít novoroční sucho.
