To, že Španělsko v posledních letech platí za hororovou velmoc, není pro fandy žánru žádná novinka. Z téhle země zkrátka přišla nejedna pecka a spousta zajímavých tvůrců. Jména některých znají i lidé, kteří jinak bubákům moc neholdují. Tím možná nejslavnějším je Jaume Balagueró, jenž má na kontě pár povedených duchařin, ale hlavně je duchovním otcem série REC. A ve všech svých projektech dokázal diváky pořádně postrašit. V Zatímco spíš se však rozhodl trošku se zklidnit.

Film totiž není ani zdaleka čistokrevným hororem a vlastně se u něj nejspíš nebudete ani moc bát. Balagueró tentokrát vsadil spíš na psychologii a na zajímavého hrdinu, který dělá svému okolí nehezké věci. Proč to neříct rovnou - větší svini, než je César, jste asi už dlouho neviděli. Obyčejný a docela sympatický chlapík se stará o bytový dům v Barceloně, nemá žádné přátele a občas chodí navštěvovat do nemocnice svoji matku. Moc štěstí tedy v životě nemá. Zato sympatická Clara se pořád směje a zdá se, že jí ke spokojenosti nic nechybí. No a César se rozhodne každou svou volnou chvilku věnovat tomu, aby jí ukázal, jak zlý může být svět.

Větší svini, než je César, jste asi už dlouho neviděli.Balagueró se nesnaží nijak zakrývat, že hlavní hrdina César je všehoschopný magor, který nenávidí lidi. Není to ale žádný nemyslící psychopat. Sledovat, jak se pomalu snaží zdeptat sympatickou Claru a jak jednou dobře mířenou lží umí ničit životy lidí okolo sebe, je proto zábava. Sice trochu cynická, ale zábava. Skvělý Luis Tosar v hlavní roli dává tomuhle šílencovi dostatečně lidský rozměr, takže na Césara nakonec nejspíš nebudete koukat jen jako na druhořadého magora, ale spíš jako na člověka, jenž měl v životě prostě tolik smůly, že z toho zahořkl a začal dělat ošklivé věci lidem okolo sebe. Neběhá po domě z půlmetrovým nožem ani si nepitvá mrtvoly důchodkyň ve sklepě. Je to jen chudák, kterého prostě už nebavilo být hodný.

A dokonce mu nejspíš začnete i fandit. Scéna, v níž se snaží potichu zmizet z bytu, do něhož se nečekaně vrátila majitelka i se svým milencem, vás donutí zarazit prsty napětím do sedačky a člověku skoro ani nedojde, že drží palce nebezpečnému cvokovi. Tosar a Balgueró prostě přivedli do kin hrdinu/záporáka, jehož jednání je sice zrůdné, ale na druhou stranu i fascinující.

A ačkoliv vás v Zatímco spíš nečekají téměř žádné lekačky ani krvavé scény, mrazit vás u něj bude opravdu pořádně.