Dokument Zápas století se z pozice zahajovacího filmu karlovarského festivalu vrací ke čtvrtfinálovému utkání Mistrovství světa v roce 1986, kde si to rozdaly Argentina s Anglií. Výsledek 2:1 známe, slavnou Maradonovu „boží ruku“ také. Tím by mohla být fakta vyčerpána. S odstupem se ale jako čím dál zajímavější nabízí otázka, proč utkání po 40 letech rezonuje i mezi těmi, kdo fotbalu nijak zvlášť neholdují. Režiséři Juan Cabral a Santiago Franco se vydali za známé televizními záběry a rozkryli zajímavé předivo významů, jež se přirozeně do strohé výsledkové tabulky nevejdou. Materiál poskládali z mnoha desítek zdrojů (od BBC přes FIFA až po soukromé sbírky), před kameru se jim navíc podařilo dostat přímé účastníky. Vedle vítězů tak dostává prostor i poražená anglická strana, pro kterou argentinský mýtus vypadá podstatně méně božsky. Národní hrdost, sportovní rivalita a paměť se tu totiž splétají do příběhu, který pro všechny zúčastněné nemá stejný význam (Argentina čtyři roky předtím ztratila v nevyhlášené válce o sporné souostroví Falklandy, Britové se těžko srovnávají s Maradonovým švindlem). Zápas století otevírá otázku, co s námi dělají vítězství - ale i prohra -, jak dlouho si pěstujeme pocit nespravedlnosti a zda dokážeme někdejšího soupeře přestat vnímat jako nepřítele. Výsledkem utkání se po 40 letech už pohnout nedá. Způsobem, jakým o něm vyprávíme, pořád ano.