Komik Adam Sandler má na Netflixu dosti neohroženou pozici a v podstatě si zde může dělat co chce. Jednou za čas tu tak natočí úspěšnou buranskou (a ne moc koukatelnou) komedii, aby si následně mohl zahrát ve filmu o milovaném basketu v Životní trefě, připsat si další vážnější roli v blížícím se Spacemanovi… nebo splnit přání svým dvěma dcerám a vyjednat pro ně na streamovacím gigantovi vlastní film. Ano, Sandler už měl asi dost věčných otázek od dětí Sunny a Sadie, zda si mohou konečně po štěcích v jeho komediích střihnout větší role a v produkci svého studia a Netflixu jim jako dáreček naservíroval teen kousek, do něhož pro jistotu obsadil i sebe a svou manželku. Prostě ukázkový nepotismus, který si ihned říká o výsměch a jisté opovržení. Jenže zase tak špatné to s novinkou ze Sandlerovy stáje není. Bohužel to však není ani moc zábavné.

Stacy Friedman je náctiletá puberťačka z přísné židovské rodiny, obklopena židovskými kamarády, učiteli i spolužáky, která nyní myslí jen na jednu věc – na své bat micvah, po němž se konečně stane dospělou ženou. A hlavně na obří párty, co poté bude následovat. A celé to chce absolvovat se svou nejlepší kamarádkou z dětství Lydií a nejlépe také školním idolem Andym, na něhož má Stacy zálusk. Jenže vztahy mezi nejlepšími kamarádkami se začínají komplikovat, a když hlavní hrdinka později uvidí svého vysněného kluka, jak líbá právě Lydii, s velkým přátelstvím je konec a bat micvah je v ohrožení.

Dalo by se říci, že snímek je v podstatě dalším rutinní teenagerskou komedií ze školního prostředí, jež Netflix produkuje takřka na výrobním pásu. Máme tu tedy všechny klasické propriety a klišé od holky, která kvůli snaze být populární dělá chyby a ubližuje blízkým, aby následně dospěla, přes oblíbené namyšlené spolužačky až po nenápadného sympatického kamaráda. Bat micvah chce ovšem přeci jen přidat i něco navíc. Stejně jako úspěšný netflixovský seriál Tenkrát poprvé se totiž zabývá také otázkou víry a náboženské kultury během dospívání a teenagerských let. Akorát hinduismus se tentokrát vyměnil za židovství.

Což je linka stále dosti vděčná a např. ve zmiňovaném seriálu byla využita velmi solidně a divácky atraktivně. I v Sandlerově produkci pak zajišťuje v podstatě jedinou zajímavou vložku celého filmu a v některých sekvencích jakž takž funguje. Bohužel ani to nezaručuje příliš zábavnou podívanou. Kromě židovské tematiky, která navíc tuzemským divákům asi tolik neřekne a příliš je neosloví, totiž nemá snímek moc co nabídnout. V příběhu se zde jede v klasických teen kolejích, do nichž je naroubován typický sandlerovský buranský humor. Ten zde ovšem občas působí, že byl do pubertálního celku přidán tak trochu na sílu a vlastně se sem moc nehodí. Pouze, když se ve vedlejší roli přísného otce objeví na scéně sám Sandler a má slovní výměny se svou dcerou, vznikne z toho pár scén, u nichž se divák alespoň pousměje.

V teen žánru se tu ovšem jede čirá rutina, jež zejména v první polovině, v níž se nic moc nestane, totálně nudí. Středoškolská klišé tu nefungují a sympatie k hlavní hrdince člověk hledá jen horko těžko. Což jde na vrub i dětským hercům, kteří jsou spíš otravní a Sunny Sandler bohužel talentu po rodičích příliš nezdědila a hlavní roli prostě neutáhne. Starší ségra Sadie pak sice nepředvádí nic zázračného, ale nahazování jednoduchých hlášek jí naštěstí moc problémů nedělá. 

Přehrajte si trailer V poslední třetině pak sice aspoň na bázi jednoduché žánrovky začne fungovat vztahová linie okolo ústředních kamarádek, je to už však přeci jen trochu pozdě. Rozhodně nejsi zvaná na mou bat micvu! je tak nevýrazným teenagerským kouskem, který chce sice zaujmout židovskou tematikou a zčásti se mu to i daří, zároveň ale kvůli „nijaké“ režii Sammi Cohen nezvládá atraktivně prodat klasické žánrové propriety. Aspoň, že ten Sandler se starším osazenstvem občas něco málo zachrání. Z komediální novinky tak nakonec není otravný nepotismus, ale spíš zcela rutinní pubertální kus, který možná ničím neurazí, zároveň ovšem ani ničím nezaujme.