Tenhle film mě vlastně moc nezajímal, i když za ním stojí velmi zručná Sarah Polley. A extra mě na zlédnutí neláká ani po druhém traileru, který vám prozradí hned zkraje, že nepůjde o dobovku zasazenou do dávné minulosti, ale spíš o přístup podobný dávné Shyamalanově Vesnici, jen bez šokujících point. Což ovšem neznamená, že by výsledek neměl být parádní. Z traileru to rozhodně nevypadá jako nějaký nudný feministický manifest, protože ukázka právě naopak moc hezky utahuje šrouby a buduje kolem našlapaného dámského ansámblu příjemně nepříjemnou atmosféru, prosycenou psychologickou tísní, nesetřesenou bolestí a bolavými traumaty. Zkrátka to působí jako že nadšené americké recenze tentokrát nelžou a opravdu půjde o sebevědomě vedené drama první jakosti.
vidím trailer: predsudky zrejme oprávnené, spojenie boys + power mi už naozaj lezie krkom.
Sú to možno detaily, ale berúc ich do úvahy sa dá predpokladať, že to bude aj keď nie nudný (snáď) ale feministický manifest ako ušitý, s veľkou pravdepodobnosťou utrhnutý od reality. Príde mi až vtipné, ako napríklad v takej Narnii/Potterovi, ktoré som od detských čias obľuboval, boli "strong female characters" polovica z hlavných postáv, no bolo to možné bez násilného vnucovania dôležitosti ich pohlavia. A to mám rád Maru, Foy aj McDormand, ich talent sa uprieť nedá.